Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Začátek konce

10. kapitola

20. března 2012 v 7:08 | Tara
Poslední kapitola této povídky x) Opravdu ji musim přepsat a poupravit, aby alespo%n měla nějakou větší úroveň :D A jinak už mám v plánu začít psát novou povídku. Nevím kdy ji napíšu, protože škola a zase škola :(
Mějte se krásně ;)

9. kapitola

13. března 2012 v 17:38 | Tara
Pomalu ale jistě to bude končit. přemýšlím, že bych to ještě jednou přejela a upravila do lepší formy a vytvořila i lepšípříběh :) mám už náznak na nějaké další postavy a tak, ale zatim je to v nedohlednu. zatím si to užijte a snad se vám to bude líbit.
Za chyby se omlouvám, nekontrolovala jsem to x)

8. kapitola

3. března 2012 v 12:03 | Tara
Nebo ano?
~*~

Druhého dne jsem se rozhodl navštívit Daemona. Přece jen byl to můj přítel. Chtěl jsem, aby věděl, co se tu děje a jak se pro něj ta dívka obětuje. Když jsem přišel do jeho pokoje, měl již křídla. Byla stále tak temná, možná ještě temnější, pokud to ještě šlo. Převyprávěl jsem mu všechno, jak jsme ho hledali. I to, že jdu pro Emily. Daemon nic neříkal. Mlčel a já radši odešel. Měl jsem povinnosti a ostatní se to nemuseli dozvědět tak rychle.

7. kapitola

5. ledna 2012 v 20:28 | Tara


"Dobře," povzdechl si Deamon, "Vzdávám se vám." Řekl a šel pomalu k nim, přitom se smutným pohledem díval na Emily. Stále v sobě dusil vztek, ale zároveň byl rád, že se Emily nic nestane.
Když k nim přišel, svázali mu ruce za zády a Emily postrčili před sebe a naznačili ji, že má odejít. Ta se na ně podívala a poté pohledem spočinula na Deamonovi. Než se úplně odebrala k odchodu, přišla k němu a políbila ho na ústa. Z očí jí začaly stékat slzy a na tváři měla smutný úsměv. Poté pomalým krokem odcházela z parku a už se neohlížela. Nezvládla by jinak odejít, už tak to pro ni bylo těžké. Domů šla tou největší oklikou, jakou mohla. Chtěla se ještě podívat na místa, která měla ráda. N místa, kde zažila krásné chvilky. Tam kde trávila svůj čas s ním. Slzy nezastavitelně stékaly po tváři . Byl pátek a ona věděla, že pondělí nebude takové, jaké by dříve čekala.

6. kapitola

11. prosince 2011 v 9:17 | Tara
S radostí vám přináším další kapitolu :) je prisinec, tak musím být trochu štědřejší :D ovšem s emusím dohrabat k tomu naspat další mezičást, pořád ne a ne se k tomu dostat :)
Mějte se krásně a uživejte si podlení dny před Vánoci:)


Chtěla bych vědět, co se stalo. Byl to opravdu jen sen? Občas ale cítím ten strach, jako kdyby byl opravdoví. Občas mě zabolí na hrudi, jako kdyby mi tělem opravdu prošla dýka, ale když se tam kouknu, žádnou jizvu nevidím. Jenže proč mám ten pocit, že to bylo skutečné, že je něco špatně? Ale Deamon vypadá tak klidně a vyrovnaně. Asi to opravdu byl jen sen.
Proč tomu nemůžu uvěřit?

5. kapitola

25. listopadu 2011 v 1:43 | Tara
Mám zde další kapitolu, je trochu kratší, ale to se nedá nic dělat (když je člověk líný a chce doma odpočívat a nic nedělat) Ale docela mě zaráří , co jsem to psala, jelikož mám už napsaný konec a i epilog :D Teď jen vymyslet děj mezi tím :) No ale těm co tžo čtou, přeji přijemný čtení :)



Cítím, jak bolest pomalu ustupuje, ale strach stále trvá. Bojím se. Boj. Bolest. Krev. Moje krev? Bojím se!
Co se to děje? Kde to jsem? To jsem já, ale nějaká malá. Vypadá t, že slavím narozeniny.
První jízda na kole. Jak jsem se málem utopila v řece. Spousty vzpomínek. Jsou opravdu moje? Ne, je tu i něco navíc. Co? Co tady nehraje?
Vidím kolem sebe mraky. Proč jsem tady? Dívám se na zem z takové výšky. To jsem na věži? Je tu nádherný výhled. Je tu zima a samota. Čí je to vzpomínka? Tak krásné a smutné místo.
Bojím se!
Samota je hrozná věc. Je jí tu tolik.
Bojím se! Bojím se! BOJÍM SE!

4.Kapitola

3. října 2011 v 20:29 | Tara
Ve škole jsem splácala další část :) Doufám že se bude líbit ;)

Tak tohle je ta dívka, o kterou se Deamon zajímá. Nevypadá nijak extra, takový průměr, ale něčím ho musela zaujmout. Opravdu by mě zajímalo čím. Neřekl mi to dřív? Možná, nevzpomínám si skoro na nic. Ale ta dívka vypadá, že má z něčeho radost. Její úsměv je opravdu krásný.
Deamon? Jde ji vyzvednout? Proto je tak nadšená? Že by už získal její srdce? Nějak mu trochu toho štěstí přeju. Ať si ho užívá, než bude pozdě.
"Doufám, že nepolevíš v ostražitosti a vydržíš ještě hodně dlouho, dokud tě nenajde někdo jiný." Myslím si, že to slyšel. Pokud si ještě dobře vzpomínám, měl vždy dobrý sluch. Snad si dá opravdu pozor.
Teď odtud musím zmizet, aby další z "hledačů" neměli podezření. Než jsem odešel, uviděl jsem ještě havrana, který jakoby všechno pozoroval. Moc pozornosti, jsem mu nevěnoval, radši jsem se snažil, co nejrychleji odejít. Vlastně to pro mě nebyl žádný problém.

3. Kapitola

25. srpna 2011 v 22:25 | Tara
Trvalo to dlouho, než sem napsala něco alespoń trochu delšího. Ale zjistila jsem, že o prázdninách je stejně málo času jako ve škole. I když je ten čas využit zábavněji. :) nebudu to nijak prodlužovat.. další kapitola je tu ;)
P.S. Omlouvám se za chyby, nejak se mi to po sobě nechce kontrolovat. x)


Konečně jsem Deamona uviděl. Zrovna šel s holkou, která se na něj lepila, snažila se mu vnutit a něco o něm zjistit. Sledoval jsem ho pozorně, zkoumal jsem jeho výraz, pohyby, ale neodvážil jsem se k němu přiblížit a už vůbec jsem ho nechtěl chytit a odvést či při nejhorším zabít. Pořád jsem ho sledoval a vypadal naštvaně, i když se mile usmíval. Ale na to jsem ho znal moc dlouho, abych věděl, kdy se tváří upřímně a kdy se tváři mile jen ze zdvořilosti, která mu nebyla cizí. Najednou jsem viděl, že se usmál, jako by mě spatřil, jako by mě zdravil, jako mě zdravil, když jsme někam šli. Byl to ten známý a upřímný úsměv. Radši jsem se stáhl a nechal ho jít.

2.kapitola

18. února 2011 v 20:14 | Tara
Ano Tařičkžije (bohužel;bohudík?) a přináší vám další kapitolu... pokud to bduete číst budu ráda x) snad se nbude líbit. :)
Den kdy jsem se do ní zamiloval. Byl to ten den, kdy… Ne to není možný, je to absurdní. Možná že to bylo dáno osudem, možná že už někdo vývoj věcí sepsal hodně dávno. Přesně do sebemenších detailů. Chodil jsem se na ni dívat dlouhou dobu, pomalu se jí začal vkrádat do snů. Myslím, že jsem si s ní i hrál, když byla malá holčička, ale vzpomínky na ty dny jsem jí vymazal. Nechtěl jsem, aby si na mě pamatovala, aby odhodila svůj život a soustředila se jen na mě, jako já se soustředil na ni. Říkal jsem si, že ji už nechám být, nebudu si jí všímat ani vídat. Jenže říct si to je lehčí než to doopravdy udělat. Zvlášť pokud je touha vidět ji větší než síla vůle.
Asi proto jsem skončil sám a pronásledovaný. Jenže to mi v ničem nezabránilo. Možná mě to ještě popohnalo, najednou jsem neměl zábrany a řídil se jen svou nekonečnou touhou.

1.kapitola

21. listopadu 2010 v 3:04 | Tara
Tak první kapitola je na světě :) mám vymyšlený konec,trochu děje,ale to se doladí :) Ale doufám, že se to bude líbit :)Ale nečekejte, že to bude nějako rychle přibývat x)

Satan, ach tak krásný a hříšný. Satan s černými křídly, se kterými obletěl svět, s křídly skrývající tajemství.

Prozraďte mi někdo, jak jsem se do něj mohla zamilovat. Jak jsem se mohla zamilovat do jeho sladkých polibků, do jeho hřejivých objetí, do spalující touhy, kterou ve mně probudil, do jeho krásných a hlubokých očí, které dokážou manipulovat s lidmi a hlavně se mnou, do jeho podmanivého hlasu, do jeho krásných řečí, kterými dokazuje, že jsem milována. Bože, řekni mi to…

Satan

3. listopadu 2010 v 21:47 | Tara
Asi sem se zbláznila, ale jelikož mám čas, když sem doma se zápalem plic a už se fakt nudím, tak jsem se rozhodla pokročit s rozepsanou povídkou, která nejspíš bude kapitolovka:)  Dávám vám sem kousíček, z toho co jsem zatím vyplodila :) ale nečekejte, že to půjde nějako extra rychle x) sem hold pomalá :)


Satan, ach tak krásný a hříšný. Satan s černými křídly, se kterými obletěl svět, s křídly skrývající tajemství.

 
 

Reklama