Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Šepot noci 02

ŠN- 05

22. listopadu 2009 v 16:29 | Tara
Konečně přepsáno dopsáno :) Musím říct, že to není dokonalý, ale jsem s tím spokojenější než s původní verzí, i když tam byly docela hezké obraty. Tahle kapitola je kratší, ale už jsem nevěděla co tam víc dát :) Tak pěkné počtení ;)


Seba se ráno probudil první, protáhl se a usmál se, když si uvědomil, že vedle něj stále leží spící Sára. Poté se malinko zamračil, když si uvědomil, co večer udělal. Zadíval se na ni starostlivě a s úlevou zjistil, že je v pořádku. Tedy až na dvě drobné ranky po kousnutí. Připravoval se na to, co mu řeknou rodiče.
"Dobré ráno" pozdravil nenuceně a usadil se ke stolu pod zkoumavými pohledy rodičů. První se ozval jeho otec

ŠN- 04

13. listopadu 2009 v 18:20 | Tara
Konečně jsem se dostala k tomu upravit další kapitolu :) snad se bude libit, a předem se omlouvám za chyby, nemám chuť to číst dvakrát... x)


Ráno Sáru probudily rozhněvané hlasy, které se ozývaly nejspíš z obývacího pokoje. Rozpoznala hluboký hlas svého otce. Dostala strach, ale přesto se rozhodl vydat do přízemí a zjistit o čem se hádají. Přece jen slyšela jen melodii hlasů než slova. Konečně slyšela zřetelně.
"…Není to dobrý. Všechno tady má špatný vliv. Cožpak to nevidíš Eleanor?
Sem se nehodí, bude lepší, když si ji vezmu do opatrovnictví. Věř mi." Křičel a Sára si dokázala představit, jak se mu v očích zlostně zablýsklo.

ŠN- 03

13. října 2009 v 21:07 | Tara
Tak další kapitola veleúspěšně přepsána :) jen se omlouvám za chyby cca v druhé půlce... to už je nekontrolované. A jinak zajimavé přepisovat po 9 hodinách strávených ve škole xD no tak se mějte a krásný počtení ;)


První hodina začala s třídní učitelkou a nacvičováním několika holek na vánoční besídku… celou hodinu se předváděly a ostatní se v poklidu bavili, či dělali něco jiného a stejně zábavného. Konečně první únavná hodina skončila a dál se nedělo nic zajímavého. Teprve ke konci vyučování Sáře přišla smska "Ahoj Saro. Nemuzeme se nekde sejít? Tvoje mama rika hrozne veci.. bojim se o ni a o tebe. Prosim napis.. s laskou Tata."
Konec… Nemohla uvěřit svým očím.. spíš nevěděla komu má věřit, ale rozhodla se věřit mámě. Přece jen ji znala více než otce… s tím se odebrala do šatny a pak směr domov. Se svým stínem Sebou, jehož přítomnost ji uklidňovala a kterou zároveň nevnímala. Když došla před branku zahrady v celku se podivila, že tam je i on.

ŠN- 02

23. září 2009 v 17:00 | Tara
Co říct, než jen... další kapitolka k opravenému šepotu noci ;)

Konečně se celkem bez úhony dostala domů. Mamka ještě byla v práci, naštěstí. Rychle se tedy vyzula z kozaček a rozutekla se do pokoje, kde se rozbrečela. Nevěděla jak dlouho brečela ani jestli usnula, ale do pokoje ji vstoupila mama.
"Sáro, tak jsem doma. A prosím ukliď si to tady, pozvala jsem naše nové sousedy a jejich syna. Přijdou do půl hodiny. Tak to prosím stihni." Promluvila unaveně a odešla nejspíše do kuchyně. Sára se mezitím zvedla, převlíkla se do domácího oblečení a školní hodila přes židli. Pak přešla k oknu a všimla si, že hustě sněží. Na chladném okně se srážel její dech. Byla přímo fascinována zimní krajinou, byla fascinována sněhem. Vyrušil ji zvonek a její máma.
"Sáro pojď už dolů." Poslechla a vydala se do předsíně, kde se už bavila mamka se sousedy.
"Oh tak tohle je moje dcera Sára." Usmívala se.

ŠN- 01

19. září 2009 v 14:09 | Tara
Netuším ani proč jsme se do přepisování vrhla, ale jo vim... předtím to bylo suchý.. po přečtení mi z toho vstávaly vlasy hrůzou, tak proto... Novější verze se mi líbí již více a navíc je trošičku pozměněná, pár částí tam nebude, některé přibydou a tak :) snad se novější verze bude líbit víc... a kdo tu předešlou nečetl snad mu bude stačit tahle :)
Tak směle do čtení ;)

 
 

Reklama