Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Nový život

8. kapitola

28. srpna 2014 v 8:11 | Tara
Doufám, že jste rádi. Nová kapitola, je tu celkem brzy:) Na Matěje se konečně štěstí začalo usmívat a doufejme, že to bude už jenom lepší. Nejspíš tu budou ještě tak max. dvě kapitoly. :)

7. kapitola

21. srpna 2014 v 17:04 | Tara
Zdravím :)
Doufám, že jste ještě nezapomněli na Matěje a jeho menjší problémy. Podařilo s emi konečně najít papíry, kde jsem měla hodně velkou a snad i tu veselejší část napsanou, tak snad to už nějako dokončím ;)V téhle kapitole, ale moc radosti zatím nečekejte. I tak doufám, že se vám bude líbit a napíšete třeba i komentář ;)
+ Je pár nových článků na druhým blogu o koníkách x)

S Lubošem jsem se stýkal trochu míň, protože jsem na školu už tolik nedlabal. Stálo to ale pořád za to. Nemohl jsem uvěřit, že se někomu nemůže líbit. Chtěl jsem být s ním. Navíc měl teď problémy v práci, kde mu nechtějí zaplatit. Proto jsem ho teď zval na oběd já a trochu mu půjčil. Ve výsledku ze mě vytáhl sedm tisíc. Věděl jsem totiž, že mi to po výplatě vrátí… snad.

6. kapitola

6. května 2014 v 12:43 | Tara
Zdávíčko :)
Kapitolu jsem slibovala dlouhou dobu a teprte teď se mi ji povedlo přepsat celou do počítače. xD Misto přepisování jsem se totiž mordovala s navrhováním a modelováním převodovky a hledáním ve strojírenských tabulkách :D Určitě mám tu nádheru ukážu.Taky budu na Animefestu. Strašně se těším. ^^ Pojede někdo z vás taky? :)
Ale už konec řečí okolo a tadá je tu další kapitola :)
Matěj už nějak depku překonal a našel si nový objev. Jen nopět to nebude tak růžové, jak se na první pohled zdá, ale to si ještě počkáte. Přeji hezké počtení :)



Přes prázdniny jsem byl stále v depresi. Stále dokola jsem přemýšlel, proč se to stalo. Proč mi lhal a proč do mě strkal drogy? Takový hajzl a já ho miloval. Pomalu mi začaly docházet souvislosti a to, jak se ke mně vlastně choval. Nebylo to tak růžové, jak jsem si představoval. Docházelo mi to, ale stále jsem si to nechtěl úplně přiznat a rozhodně jsem se nechtěl ani omluvit Janče. Věděl jsem, že bych měl. Ona mi pomáhala. Ale v tu chvíli jsem nechtěl nikoho vidět. Sice dovolená byla fajn, ale to bylo všechno. Nakonec se Janče povedlo mě dostat ven. Sice jen k přehradě, ale byl jsem venku. Na chvíli jsem zapomněl, bavil se a plaval. Bylo mi v tu chvíli jedno, že se v té přehradě Aleš utopil. Když jsem plaval, byl jsem v klidu. Jako by nic neexistovalo. Pomohlo mi to. V druhé půlce prázdnin jsem se cítil líp a křenil u Janči a jejímu příteli. Jak jsem už říkal, taky jsem se zvládl učit. Matiku jsem v září dal v pohodě a mohl dodat vše potřebné na vysokou, na kterou mě i přijali. Hlásil jsem se na pěďák do Liberce. Někomu by to připadalo zvláštní. Homouš a učitelem? To nesedělo. Samozřejmě jsem nechtěl učit tělocvik, ale třeba něco o právu a podobně. Přemýšlel jsem, že bych šel studovat i práva, až se mi život trochu zklidní.

04. kapitola

30. ledna 2014 v 20:28 | Tara
Zdravím :)
Dneska jsem zvládla zkoušku z chemie, takže už mi zbývá jen jedna zkouška matika. Snad to všechnopůjde hladce :)
Jinak další kapitola je na světě. Maťej to nemá opravdu jednoduché. Všechno se kolem něj tak nějak bortí. Svitla mu nová naděje, že našel konečně někoho, ke komu se může přitulit? :) Kdo ví. Jen jedno můžu říct jistě. S holkama jako svýma partnerkama už skoncoval. :)
Předtím než vám popřeju hezké počtení, vám moc děkuju za hezké komentáře u minulé kapitoly :)
Další den jsem spolužačku potkal při cestě z obchodu.
"Ahoj."

"Ahoj." Oplatila mi pozdrav s úsměvem.

"Omlouvám se za včerejšek. Je toho na mě moc. Jenže nemůžeš se divit. Nezastala ses mě. Seš stejná jako ostatní. Snad horší, když si tomu jen tak přihlížela." Ano, rozhodl jsem se, že se jí omluvím. To jsem udělal. Na druhou stranu jsem na ní opět vyjel, i když mi nic neudělala. Dívala se na mě a mlčela. Vypadalo to, že se uklidňuje. Najednou promluvila.

"Tak si to shrneme. Za prvé jsem nebyla ten den ve škole, kdy se to stalo, tak mě laskavě neobviňuj, že jsme se tě nezastala. To, že jsem se s tebou ani potom nebavila, je snad jasný. Nebavili jsme se spolu nikdy. Choval ses namyšleně a povýšeně. Jako celá ta tvoje partička. Tak si na mě laskavě nevylejvej vztek."

03. kapitola

23. ledna 2014 v 6:00 | Tara
Tramtaradá :) další kapitola. Matěj to nebude mít vůbec jednoduché. Na konci to bdue trochu nuda, ale snad začátek to vše vynahradí :)

Přes víkend jsem vzpomínal na onu noc v lese. Ani jsem nikam nešel, prostě jsem lenošil. Melisa nepřišla, protože jí bylo hrozně špatně. Prostě skvělý den a půl.

02. kapitola

14. ledna 2014 v 20:39 | Tara
Zdravím všechny :)
Trochu pozděj přidávám druhou kapitolu. Snad se nezlobíte ^^.
Mám teď zkouškový období. Zatím jsme dala jednu zkoušku další mě čekaj ve čtvrtek a v pátek. A asi díky tomu, že se mi nechce moc učit, jsem přepsala a napsala další kapitolu. :)
Matěji se podaří upoutat pozornost svého vyvoleného. Co bude dál, si přečtěte sami :)
Snad se vám bude líbit :) Další kapitolu se pokusím přidat co nejdřív. :)


Začalo září a s ním i škola. Dny probíhaly stereotypně. Přes týden chodit do školy, učit se, psát písemky, poslouchat učitele a jejich řeči o maturitě, věnovat se Melise a okukovat Petra. Ano, Petr byl onen spolužák, který mě tolik přitahoval. Doma jsem se učil, opět se věnoval Melise a při světlých chvilkách jsem se věnoval bráškovi, který mi vždy nadšeně povídal, co dělal přes den. Záviděl jsem mu.

01. kapitola

25. listopadu 2013 v 17:54 | Tara
Zdravím :) Omlouvám se, že přepisování kapitoly trvalo tak dlouho. He he, jen jsem trochu někam zastrčila papír, kde byla napsaná a nemohla ho najít :D další bylo, že se psaly (a ještě budou psát) zápočtové písemky. Už vím, že jsem jednu dala, uvidíme ty další :D
Ještě jsem programovala hru (úkol na programování), Napadla mě nejdřív taková ta balící hra. Seme hledá ukeho... ale to bych tam nemohla mezi tolika kluky ani ukázat :D Takže z toho sešlo:)
Ale už dost keců, máte tu první kapitolu povídky. V tomto dílečku se moc neděje, ale snad se vám bude líbit. V příští kapitole se stane víc věcí. :)
btw. za přípandé chyby se omlouvám, snad jich nebdue tolik :)
+ Jak se těšíte na Vánoce? :) přece jen o víkendu už začíná advent :) Já celkem jo, nejvíc se těším na to, jak budou ostatní reagovat na dárky odemne:)

"Meliso, Měl! Nech toho! Dneska na to nemám náladu. Sem utahanej a ještě pak musím hlídat bráchu" Snažil jsem se ji všemožně odehnat. Ano Melisa, dokonalá přítelkyně.


"Lásko." Zavrněla mi u ucha. "Bráchu neřeš. Posadíme ho před televizi, zapneme pohádky a budeme mít klid. V tvém pokoji si mlžem užít jak je libo. Uvidíš, že si na únavu ani nevzpomeneš." Svoje slova doplňovala rukama, kterýma šátrala po mém těle. Neúspěšně.

Prolog

12. listopadu 2013 v 20:30 | Tara
Zdravím:)
Přináším vám prolog k povídce, která má po dlouhé době více kapitol a která je z normálního žívota. O_o Žádné nadpřirozeno, žádná dívná stvoření ani nic podobného. Občasné násilí, kdy přemýšlím jestli si to ten klučina zasloužil.
Snad vás prolog navnadí, snad se vám povídka bude celkově líbit.

Více informací ZDE

UPOZORNĚNÍ: Jakákoliv podobnost s místy a se žijícími lidmi není čistě náhodná. :D


 
 

Reklama