Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Jednorázovky a další drobky

Otrokyně

19. prosince 2009 v 19:38 | Tara
Další výtvor z mých "dokonalých" basniček. Musím podotknout je to docela starý... vlastněnic moc nového nemám... jen píšu tři kapitolovky.. to je všechno :) ale ty se tu objeví až bude napsáno pár kapitol... ;)
Jinak příjemné počtení vážění ;)



z73702769.jpg boy kissing girl image by katieebabee

Nad propastí

14. prosince 2009 v 21:11 | Tara
Omlouvám se za to, že tu nic moc nepřibylo... ale to víte kamarádka Angína si mě ukradla pro sebe :) Jinak vám přeju abyste nepropadly Vánočnímu shonu a spíše si užívali tento čas.


Nad propastí se svým tělem
Stojím a přemýšlím… snad nad přítelem.
Rozhodnutí..Skoč!
Roztočilo kolotoč.
Nedokážu říct teď nic
Skočit či neskočit?

Polib mě!

30. listopadu 2009 v 21:15 | Tara


yeah


Polib mě!
Letmý dotek,
úsměv zlý.
Nad čím asi přemýšlíš?

"Báseň"

23. listopadu 2009 v 17:38 | Tara
sorry


Chtěla bych ucítit sladkou chuť lásky na svých rtech.
Poznat mravenčení po celém svém těle.
Cítit tu radost ze shledání, snad i poznat slzy loučení.
Chci poznat ten slastný pocit milování,
propojení dvou nahých těl
Zamilované pohledy, letmé dotyky chci cítit.
Já vím, že to nemůžu míti, že čekati od tebe to nejde.
Proto se směju jen tvým vtipům, pohledy tvé tázavé neoplácím.
Snad jednou bychom si mohli promluvit jen sami dva,
dozvědět se o nás víc, snad se začít i milovat?
Ne to nejde, bláhové mé sny jsou,
ale přece sním tu s tebou.


Jop psala jsem, někdy dávno... Snad se tomu ani básnička říkat nedá, ale berte to tak, jak to můj umělecký talent zvládl xD no snad se to alespoń rochu líbilo.

Bouřka

8. listopadu 2009 v 14:39 | Tara
A je to tady :) probuzení do světa. přináším vám jedno ze starších povídek a zároveň jednu z posledních, kterou mám dopsanou :) si ji užijte a snad mě brzo navštíví Múza. I když píšu dvě společné povídka... jednu s Aki a druhou se Sarah... někdy se zde objeví :)


Obloha dostala zvláštní nádech. Nejdříve nabrala nafialovělou barvu, která upoutala pár hnědých očí. Dívaly se na to jak se všechny mraky spojily v jeden jediný a zahalily celou oblohu, kterou viděla. Pomalu začínaly nabírat zvláštně šedou barvu. Oči stále zaujatě pozorovaly ten výjev. Pokud by se do nich někdo díval, viděl by dychtivost, s kterou očekávaly nadcházející bouřku. Obličej, ze kterého zářily do noci, byl jemný bez jediné chybičky, rty byly plné a v lehkém úsměvu.

Zář hvězd

27. října 2009 v 18:54 | Tara
Psáno při celkem velké depresi, kterádíky tomluhle odezněla. A to že to bylo psáno někdy ke konci prázdnin... no proč zdržovat a co teď tak říct? jen si čtěte...


Na okraji lesa sídlila rozlehlá mýtina, kterou v tuto chvíli ozařoval jen měsíc a hvězdy. Snad přesně uprostřed seděli dvě postavy, které se k sobě láskyplně tiskly. Všude byl klid, jen větřík šeptal slova činů budoucích.

O tom se nemluví.

16. října 2009 v 6:48 | Tara
Starší povídka psaná původně na sloh a poté i přepsána do soutěže, kde sice nic nevyhrála, ale fajn :)
+ taky jsem nechápala učitelku, co to ohodnotila, jako smutný... tohle je ještě moc optimistický :) ale nebudu vás obtěžovat mýma nicneříkajícíma blábolama a radši vám nechám prostor pro čtení :)


Noční město

28. září 2009 v 18:24 | Tara
Přináším vám povídečku z mojí malé a nebohé sbírky :) snad si ji užijete i a nejspíše je tak od 15+... Mimochodem... jednomu spolužákovy se zdála nechutná... nevim ani proč


Noční město. Víte co to znamená? Začíná se probouzet takový ten noční život. To, co ve dne tolik lidí odsuzuje a přitom ve stínu města se to změní. Rojí se tu tolik lidí, tolik lidí co něco chtějí, ať už si to vezmou násilím nebo dobrovolně. Kdo si dokáže představit takový život? Dokáže mě, nás, vůbec někdo pochopit? Dokáže někdo pochopit, že já jsem to nechtěl? Že to, co se semnou stalo, bylo úplně náhodou. Ano, vše s stalo násilně a nechtěně.

Zoufalá touha

20. září 2009 v 9:42 | Tara
Psáno? ani nevím kdy. Je to malinko zmatené, ale snad se bdue líbit :) Ale dost mým nic neříkajícím řečím ;)


Kde to jsem? Všude tma. Ne tam. Tam svítí malý plamínek. Hřeje. I na tu dálku ho cítím. Já, já ho chci mít u sebe. Chci u sebe mít tu naději. Běžím, brečím. Vzdaluje se. Nemůžu dál. V boku mě píchá. Slzy tečou proudem. Už nemůžu dál. Vysmívá se mi to tu. Všechno. Ta tma. Ta neproniknutelná tma.
Všude tma. Nic než prázdno. Nic než já.
Opět je tu tma. Pocity se míchají. Já… Já nemůžu dál. Slzy mi opět stékají po tváři. Je jedno, že nevidím. Stejně je tu tma. Temnota, do které jsem se propadla před dávnou dobou. Jak vlastně?
Všechno je pryč. Nehty zarývám do dlaně. Koušu si spodní ret. Na obou místech cítím pomalu stékat krev. Nebolí to. Nebolí to jako krvácející rány na srdci. Bojím se toho. Vždy jsem se bála. A co se stalo? Skončila jsem do toho po hlavě. Byla to přímo šipka. Radostně jsem plavala. Dál a dál. Jak to dopadlo? Začala jsem se topit. Možná mě chytla křeč do nohy nebo do srdce.

Sen středeční noci... 2/2

13. září 2009 v 7:36 | Tara
Vyčerpaně se usmívám. Lehce mě políbí do vlasů. Pomohl mi s oblékáním. Trvalo mi to samotné dlouho. On byl oblečený za chvilku. Prosebně jsem se na něj podívala. Malinko smutně kývl. Ve světle měsíce se zaleskla čepel kudly. O chvíli později jsem ležela na zemi. Pomalu jsem umírala. S úsměvem a přitom se slzami v očích. Začíná pršet. Nádherný pocit. Naposledy mě políbí a dá pusu na čelo. Odchází. Děkuji mu. Ví, že jsem mu vděčná. Ví to…

Sen středeční noci... 1/2

12. září 2009 v 17:36 | Tara

"Dívá se na tebe."
"Já vím"
"Proč za ní nezajdeš?"
"Nechce se mi."
"Udělalo by ji to radost."
"Ano, to jistě ano."
"Tak v čem je problém?"
"Problém? V ničem."
"?? Tak tedy, proč?!"

Spěchat v lese se nevyplácí!

4. září 2009 v 19:19 | Tara
Řeknu vám.. tohle už pomalu není normální. Přes prázdniny, kdy je času habaděj, jsem přidávala minimálně... vlastně to jsem byla věčně pryč. Ale teď, když je škola (ok zatim jen začátek) tak přidávám nějak moc článků... No nevadí... zatim to je dobré ne? :)

+ Snad vás potěším, ale zjistila jsem, že pár povídek mám ještě v zásobě... dalo by se říct tak 6-7 ?! a ještě nějaké kapitolové, jenže ty přidám časem.. až je dopíšu. :) Ale taky překopu povídku Šepot noci.. jenže toto je ještě v nedohlednu...
už vás tu nebudu zbytečně rozptylovat a uvolním vám místo ke čtení, krátké povídky :)


Svádíš mě, můj anděli! 3/3

3. září 2009 v 7:07 | Tara
Ach ano jak jste si ráčili všimnout, přichází třetí a poslední část Svádíš mě, můj anděli!... na konci si každý může domyslet, jak to dopadlo... a možná, opravdu jen možná napíšu, co se jí vlastně stalo :)
A možná i něco víc.. no nechte se překvapit tak jako já ;) a přeju příjemný počtení... snad ;)
svádíš měmůj anděli

Takej malej bonusek :) prostě rychlovka ;)

Svádíš mě, můj anděli! 2/3

26. srpna 2009 v 19:10 | Tara
Tak ok.. sem na vás strašně moc hodná což :) dneska už další část svádíš mě, můj anděli :) Snad se bude líbit... A ten konec.. buďto si ho domyslete a nebo mě přemluvte ať pokračuju, nebo napíšu něco k tomu xD buď a nebo + nebo něci nenapíšu a nechám to tak xD ale už dost mých neopeřených keců a hezký počtení :)

svádíš měmůj anděli

+Bonusek (něco jako art) x) a je to to výše xD

Svádíš mě, můj anděli! 1/3

25. srpna 2009 v 20:19 | Tara
Tak jsem si napsala povídku, nejdřív to měl být kratičký ždibíček, ale na přání Elišky se to trochu rozvinulo.. snad se bdue líbit.. jen nevím jak to ukončit xD jeslti už nic nepsat a nebo dopsat dál.. ale ne to by strtalo své kouzlo... myslim xD až tu bude druhá část, můžete se klidně dožadovat pokračování :D i když o tom pochybuju :D
+ bonus můj obrázek :)

Šlapeš si po štěstí

9. srpna 2009 v 22:05 | Tara
Tak po delší dobšě tu mám čerstvou jednorázovku :) takou kraťoučkou..snad se bdue líbit ;)
a možná konečně dopíšu jednu jednorázovku co píšu už skoro měsíc :)

Proklétí

29. července 2009 v 22:04 | Tara
Ok celkem tásoba těch "básniček" z moji malé truhly což :) ale nevadí musim je nějak vypotřebovat x)


Je černý den,
Je to snad sen?
Obloha pokryta černou barvou
Země zahalena neproniknutelnou tmou.
Kde je to světlo?
Kde je ta naděje?
Světlo je v dálce,
Naděje vyprchá,
A tvé srdce prokleje!

Obrázek z Deviantartu od koho to netuším :(

Sen? Krutá realita!

20. července 2009 v 21:59 | Tara
Oi tak tohle to, mě se tolíbí :) takový ne já si to nebudu hodnostit je to moje dílo a já se nehodnotim xD



Sen, který se nevyplní
Den, který se nezaplní
Jaký to účel?
Jaká to cena?
Účel snad žádný,
Však velká to cena.

Obrázek z Deviantartu od Nhung

Kočičko...

13. července 2009 v 21:39 | Tara
Ok nevim co mě to kdy popadlo, nevim jak mě to napadlo já vůbec netušim je to pro mě záhada nacházet takovýdle věci xD ale tak si počtěte xD
+ mimochodem sem pryč jo xD na 14 dní takže.. takže klídek :D


Je krásná sexy co víc si přát?
Snad jen to aby tě začla milovat.
Oh Jashine veliký, dopřej mi ty kočičky
Dám ti vše co tu mám,
Srdce, lásku bolest i žal..
Dej mi ji k posteli
Řekni ať zahřívá
Pohlaď mě po tváři
Kočičko hřejivá

Obrázek z Deviantartu od Sakimichan

Růže, Slunce, Láska, Hvězdy?

8. července 2009 v 21:25 | Tara
Takže dalo by se říci že o jsou dvě básničky, které se můžou spojit v jednu xD ale ta první čáct se mi líbí víc :) jup je to moje malá tvorbička už strašně stará a nevim kde se to ve mě vzalo :)


Růže už uvadá
sluníčko zapadá
mé sny se hroutí
a srdce rmoutí

***
Stalo se to co se stát mělo
mě to však zamrzelo.
Milovat znamená celým srdcem
ne jen polovicem.
Teď se tu trápím v slzách
a ty se směješ hvězdám.

Obrázek opět z Deviantartu od Deeply-carmine
 
 

Reklama