close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Květen 2014

Animefest 2014

17. května 2014 v 16:01 | Tara |  Hlasy linoucí se z propasti
Zdravíčko všichni- :)
Jak jste si užili čtvrteční volna? Já jsem prvního byla na zámcích a osmého jsem jela za ségrou, abych pak mohla jet na Animefest. :)

Luhařovice ze shora

6. kapitola

6. května 2014 v 12:43 | Tara |  Nový život
Zdávíčko :)
Kapitolu jsem slibovala dlouhou dobu a teprte teď se mi ji povedlo přepsat celou do počítače. xD Misto přepisování jsem se totiž mordovala s navrhováním a modelováním převodovky a hledáním ve strojírenských tabulkách :D Určitě mám tu nádheru ukážu.Taky budu na Animefestu. Strašně se těším. ^^ Pojede někdo z vás taky? :)
Ale už konec řečí okolo a tadá je tu další kapitola :)
Matěj už nějak depku překonal a našel si nový objev. Jen nopět to nebude tak růžové, jak se na první pohled zdá, ale to si ještě počkáte. Přeji hezké počtení :)



Přes prázdniny jsem byl stále v depresi. Stále dokola jsem přemýšlel, proč se to stalo. Proč mi lhal a proč do mě strkal drogy? Takový hajzl a já ho miloval. Pomalu mi začaly docházet souvislosti a to, jak se ke mně vlastně choval. Nebylo to tak růžové, jak jsem si představoval. Docházelo mi to, ale stále jsem si to nechtěl úplně přiznat a rozhodně jsem se nechtěl ani omluvit Janče. Věděl jsem, že bych měl. Ona mi pomáhala. Ale v tu chvíli jsem nechtěl nikoho vidět. Sice dovolená byla fajn, ale to bylo všechno. Nakonec se Janče povedlo mě dostat ven. Sice jen k přehradě, ale byl jsem venku. Na chvíli jsem zapomněl, bavil se a plaval. Bylo mi v tu chvíli jedno, že se v té přehradě Aleš utopil. Když jsem plaval, byl jsem v klidu. Jako by nic neexistovalo. Pomohlo mi to. V druhé půlce prázdnin jsem se cítil líp a křenil u Janči a jejímu příteli. Jak jsem už říkal, taky jsem se zvládl učit. Matiku jsem v září dal v pohodě a mohl dodat vše potřebné na vysokou, na kterou mě i přijali. Hlásil jsem se na pěďák do Liberce. Někomu by to připadalo zvláštní. Homouš a učitelem? To nesedělo. Samozřejmě jsem nechtěl učit tělocvik, ale třeba něco o právu a podobně. Přemýšlel jsem, že bych šel studovat i práva, až se mi život trochu zklidní.