Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

03. kapitola

23. ledna 2014 v 6:00 | Tara |  Nový život
Tramtaradá :) další kapitola. Matěj to nebude mít vůbec jednoduché. Na konci to bdue trochu nuda, ale snad začátek to vše vynahradí :)

Přes víkend jsem vzpomínal na onu noc v lese. Ani jsem nikam nešel, prostě jsem lenošil. Melisa nepřišla, protože jí bylo hrozně špatně. Prostě skvělý den a půl.


V pondělí jsem měl na deset, a proto mě překvapilo to, co se tam dělo. Pár spolužáků už bylo ve třídě, protože měli jiný seminář, než na který jsem chodil. Možná kdybych přišel normálně na osm, dokázal bych své ponížení podchytit v začátku, ale takhle jsem neměl šanci.


Mel ke mně přišla, s naštvaným výrazem mi dala facku a odběhla na záchod s partou jejich kvočen… pardon kamarádek. Šel jsem do třídy, kde na mě všichni koukali znechucenými pohledy a kluci na mě ještě pořvávali. "Ty děvko!" "Jsi obyčejná kurva!" "Takhle nastavuješ prdel všem?" "Buzno!" Nemohl jsem uvěřit svým uším, co se to dělo? Proč? To jim Petr všechno řekl? Bylo to mnohem horší. Někdo mi poslal na mobil video, kde jsem opřený o strom a užívám si odpanění svého zadku. Zíral jsem na to s otevřenou pusou. Ohradil jsem se, že je tam i Petr, ale na to nebrali ohled. Šlo jim hlavně o mě a Petr se z toho nějak vyvlíkl. Zasranej fotbalista.


Celý týden jsem protrpěl, nikdo se se mnou nebavil až na urážky. Na tělocvik jsem radši ani nešel. Stačila mi jen ta představa, co by se tam dělo. Doma mě čekalo další překvapení a opět nemilé. Někdo to video poslal i rodičům. Samozřejmě, že neměli radost. Jen co jsem vešel a pozdravil, tak se na mě matka s nadávkami a výčitkami vrhla a začala mě mlátit hlava nehlava. Otec ji ode mě odtrhl a poslal ji pryč. Mě pokynul, abych s ním šel do pracovny.

"Jak to vysvětlíš?" Zeptal se mě, jen co za námi zaklaply dveře. Posadil se do křesla a díval se na mě. Z očí mu šlehaly blesky. Začal jsem chápat, co se děje.

"Myslím to video. To že jsi buzerant. Můj syn je na chlapečky. To by se dalo skousnout. Jenže ty ses nechal ještě natočit. Čím jsme si to zasloužili?" Bylo vidět, jak moc se musí ovládat, aby mi něco neudělal.

"Vychovávali jsme tě, starali se o tebe, a jak jsi nám to splatil?" Díval se na mě. Dveře se najednou otevřely a v nich stála moje matka. Nejspíš poslouchala. Každopádně byla stejně naštvaná jako před tím. Ne, byla naštvaná mnohem víc.

"Jsi nechutnej. Už nejsi můj syn." Pronesla s ledovým klidem a opět za sebou zavřela dveře. Podíval jsem se na otce.

"Tak mluv."

"Co mám říct? Jo asi jsem gay, jo měl jsem s ním sex. Bylo to po stužkováku, byl jsem opilej. On mě svedl a pak natočil. Nevěděl jsem o tom." Začal jsem se bránit.

"No to je teď už jedno. Zesměšnil jsi naši rodinu a hlavně sebe." Odmlčel se a další slova změnila můj život. "Musíš se odstěhovat. Matka by tě tu nestrpěla. Já bych to překousl, ale ona ne. Najdu ti nějaký malý byt, budu ti platit nájem a nějaké peníze na jídlo a tak. Počítej ale s tím, že budeš chodit do školy i na vejšku půjdeš. Nebudeš se s námi moct stýkat. Musíš se s tím poprat sám." Nebyl naštvaný jako matka, považoval mě stále za svého syna, ale byl zklamaný. Já byl zklamaný taky.

"Začni si pomalu balit. Před Vánocemi nejdéle musíš odejít. Běž." Jen jsem poslušně kývl a šel si sbalit. V pokoji jsem už měl přichystané kartonové krabice. S úšklebkem jsem se na ně podíval a potlačujíc slzy jsem si začal balit.

~*~
Nakonec jsem se do nového bytu 1+1 odstěhoval na nový rok. Vánoční svátky jsem strávil ve svém pokoji. Byl jsem v depresích. Ve škole se mi smáli, nemluvili se mnou a doma to samé. Otec semnou prohodil pár slov. Ale matka ani můj malej bráška mě nebrali na vědomí. U matky mi to nevadilo ale u brášky ano. Byl jsem jeho vzor a zklamal jsem ho. Nejspíš ho navedla i matka, protože mi řekl, že jsem nechutný a že mě nenávidí. Vzpomínal jsem, jak se na mě vždy smál. Jak mě měl rád, ale teď? Byl jsem pro něj jako někdo cizí. Jako prašivej pes. Dokonce i dárek co jsem pro něj měl, nechtěl. Hodil ho na zem. Naštěstí se nerozbil. Při odchodu z domu, jsem ten dárek nechal v pokoji na zemi s jeho jménem, stejně jako dárek pro mámu. Táta si dárek s díky vzal. Byl jediný.

~*~
Můj nový byt a nový život. Všechny moje věci a nějaký nábytek mi už přivezly. Krabice byly vyskládané v obýváku spojeného kuchyní. Postel byla v ložnici, stejně jako rozebraný nábytek. Mohl jsem se pustit do skládání. Alespoň jsem se mohl nějak zabavit.


Vzpomínal jsem, jak jsem prožíval v minulých letech první leden. Vždy jsem byl na Silvestra někde s kamarády, přespal jsem u nich doma a probouzeli jsme se až odpoledne. Dali jsme si česnečku a užívali si volna. Rozhodně jsme nic nedělali. Říká se jak na nový rok, tak po celý rok. Takže celý rok budu sám a budu si montovat nábytek a uklízet. Skvělá vyhlídka.


Moc dlouho jsem v novém bytě nevydržel a musel se jít projít. Venku popadával sníh, svítilo sluníčko. Krásný den na procházku. Rovnou jsem toho využil a šel se podívat, kde je nejbližší obchod. Bylo to jen pár metrů. Dál jsem se prošel kolem přehrady. Cestou zpátky jsem si koupil oběd v čínské restauraci a šel k paneláku, kde je teď můj nový domov. Dovnitř se mi nechtělo a tak jsem se posadil na schody před vchodem. Pár lidí kolem mě prošlo a divně se na mě koukalo. Jen jediný člověk se zastavil přímo přede mnou a koukal na mě. Zvedl jsem hlavu. Byla to holka a naneštěstí moje spolužačka. Sice jsem si nepamatoval, jak se jmenuje, ale byla to rozhodně moje spolužačka. Spolužačka, která byla celkem tichá, a já se s ní nebavil.

"Co chceš? Přišla ses mi vysmívat? Nadávat mi? Špehuješ mě? Určitě budou ve škole všichni vědět, kde bydlím co?" Zeptal jsem se celkem hnusně, ale ona se na mě dívala celkem nechápavě.

"Tak odpověz!" Stoupl jsem si a koukal se na ní trochu z vrchu. Byla menší než já.


"Vysmívat, nadávat? Proč bych to měla dělat? A nešpehuju tě, šla jsem normálně kolem a uviděla jsem tě. Neměl bys být takhle hnusný na okolní lidi." Řekla a trochu se usmála. Nevypadala, že by mnou byla znechucená.

"Nevadí ti to?"

"Co?"

"Že jsme gay! Buzerant. Neviděla si snad to video?" Nevěřícně jsem se na ni díval.


"A co, že jsi teplej. To mi má nějak vadit? A video jsem neviděla. Promiň. Je tam snad něco, co bych měla vidět?" Nechápal jsem. "Promiň, už musím jít domů. Zatím se měj." Rozloučila se. Obešla mě a vešla do vchodu, kde se nacházel můj byteček. Byla to moje sousedka. Bohužel jsem si nepamatoval, jak se jmenuje, ale svitla mi trochu naděje, že nebudu tak osamělý.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Erička Erička | Web | 23. ledna 2014 v 13:27 | Reagovat

Tak to je teda od všech tvrdá rána pod pás :-) Teď tvým příběhem potvrzuješ jak si rodiče idealizují své potomky a pak se nemůžou vyrovnat s následky, v tomto příběhu jsou namyšlení a bojí se jak budou vypadat před společností, doufám, že otevřou obě oči a přijmou ho zpátky jako svého syna :-)

2 Tara Tara | Web | 23. ledna 2014 v 14:29 | Reagovat

[1]: Jestli ho přijmou zpět, to sama ještě netuším :D doufám, že ano :)

3 Smajli Smajli | Web | 23. ledna 2014 v 17:31 | Reagovat

Drsný =D Udivuje mě, že zrovna matka je radikálnější než otec, já si vždycky myslela, že mateřská láska je daleko silnější než otcovská =D Ale na druhou stranu to ještě nemá tak špatný, když mu zařídili vlastní byt - spoustě mých spolužáků, co se chtějí osamostatnit, se o takové možnosti může jenom zdát =D Každopádně jsem zvědavá, jestli najde novou lásku =) Jenom doufám, že ne tu holku =D

4 Erička Erička | Web | 24. ledna 2014 v 20:16 | Reagovat

Sluníčko, právě začala soutěž, přijď na výzvědy :-)

5 Momo-chan Momo-chan | Web | 25. ledna 2014 v 21:29 | Reagovat

Parádny diel. Akože... ide to naozaj fajnovým smerom :D myslím, že toto budem čítať veľmi rada :) Som zvedavá, čo vyčaruješ nabudúce - inak povedané, dúfam, že nová kapča bude skoro a že bude rovnako skvelá (ak nie lepšia) ako táto :)

6 Rea Rea | 27. ledna 2014 v 18:30 | Reagovat

Tento diel som čítala už dávnejšie, ale nemala som nejako čas ti napísať komentár :) Ako inak bol skvelý  nevadilo mi ho prečítať ani teraz po druhýkrát :) Píšeš skvele. Ta suseda vyzerá v pohode, som zvedavá ako sa to tam vyvinie :)  Matej to má teraz naozaj ťažké...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama