Zdravím :)
Dneska jsem zvládla zkoušku z chemie, takže už mi zbývá jen jedna zkouška matika. Snad to všechnopůjde hladce :)
Jinak další kapitola je na světě. Maťej to nemá opravdu jednoduché. Všechno se kolem něj tak nějak bortí. Svitla mu nová naděje, že našel konečně někoho, ke komu se může přitulit? :) Kdo ví. Jen jedno můžu říct jistě. S holkama jako svýma partnerkama už skoncoval. :)
Další den jsem spolužačku potkal při cestě z obchodu.
"Ahoj."
"Ahoj." Oplatila mi pozdrav s úsměvem.
"Omlouvám se za včerejšek. Je toho na mě moc. Jenže nemůžeš se divit. Nezastala ses mě. Seš stejná jako ostatní. Snad horší, když si tomu jen tak přihlížela." Ano, rozhodl jsem se, že se jí omluvím. To jsem udělal. Na druhou stranu jsem na ní opět vyjel, i když mi nic neudělala. Dívala se na mě a mlčela. Vypadalo to, že se uklidňuje. Najednou promluvila.
"Tak si to shrneme. Za prvé jsem nebyla ten den ve škole, kdy se to stalo, tak mě laskavě neobviňuj, že jsme se tě nezastala. To, že jsem se s tebou ani potom nebavila, je snad jasný. Nebavili jsme se spolu nikdy. Choval ses namyšleně a povýšeně. Jako celá ta tvoje partička. Tak si na mě laskavě nevylejvej vztek."



