Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Vánoční přání 03

23. prosince 2012 v 22:01 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Zjistila jsem, že už to mám od minulého roku napsané v pc :D snad se vám bude takový krátný žblebt o ničem líbit x)za případné chyby se omlouvám :)


V předvečer Vánoc byla krajina oděna do bílého hábitu, který se třpytil v záři zapadajícího slunce. Všude bylo ticho, krásné uklidňující a trochu mrazivé ticho. Občas se objevila zbloudilá duše, která se nestačila schovat před mrazem, ale ta se pohybovala v posvátné úctě a v tichosti. Nikdo nechtěl narušit klid usínající krajiny. K zemi se začal pomalu snášet sníh.
Jedna duše v ženském těle kráčela pomalu po zapadávající cestě ke svému domovu. Nebylo zvykem, že šla domů tak brzo. Postava byla zahalena do kabátu z kůže a hlavu měla skrytou pod velkou kapucí, jejíž kraje byly lemovány kožešinou. Na nohou měla vysoké černé kozačky, které ji před zimou moc dobře nechránily. Pod kabátem měla přiléhavé červené šaty a červený korzet s černou krajkou. Její vlasy byly černé jako samotná noc, ale nebyly její původní. Když byla malá, její vlasy měly svědlé hnědou barvu se zlatavým nádechem.
U svého domu se podívala slunce, které už nebylo skoro vidět. Otevřela dveře a vešla. V domě ji už vítala její služebná, které byla o trochu mladší nežli ona. Dům nebyl nijak velký, měl sklípek, přízemí kuchyní, menším obývákem, záchodem, koupelnou a pokojem pro služebnou, v prvním patře byl záchod, koupelna, pokoj majitelky a ještě jeden náhradní. Pokoje nebyly velké, byly útulné.
"Dnes jste přišla brzo, madam."
"Ano, to ano." Povzdech. "Většina mužů chce být se svojí rodinou, i když je teprve noc před Vánoci. Na pár dní je proto zavřeno. Zasraná přetvářka radosti a lásky."
"Nemluvte takto, madam. Chcete připravit koupel?"
"Ano, děkuji. A taky můžeš připravit nějakou večeři."
"Hned to bude, madam." Uklidila se a odešla vše připravit. Naše hlavní postava si sundala kabát a pověsila ho na věšák v předsíni a sundala si boty. Nazula si teplé bačkory a odebrala se do svého pokoje v patře. V pokoji si vše svlékla, až stanula nahá. Přešla k oknu a dívala se na noční krajinu. Popadla ji nostalgie, vzpomínky na dětství se vynořily. Byla to doba, kdy bylo vše ještě v pořádku.
Rukou si přejela po svém těle a zhnuseně si odfrkla.
"Madam, koupel je hotová." Ozvalo se ode dveří. Žena neodpověděla. Otevřela dveře a nahá přešla do koupelny. Nad vanou se vznášela pára.
Žena se usmála a blaženě se ponořila do vody, která zahřívala její zmrzlé tělo. Nechala ho laskat něžnými vlnkami. Když se dost uvolnila, umyla se mýdlem a vlasy umyla šamponem. Vše řádně spláchla a s lepším pocitem vylezla z vody. Osušila se a poté namazala krémem. Zabalila se do županu a v bačkorách sešla do přízemí, kde už byla připravená večeře. Bylo prostřeno pro dva, jelikož služebná jedla s ní u jednoho stolu. Znaly se od malička.
Po večeři služebná sklidila ze stolu, uklidila koupelnu a šla spát. Žena se odebrala do svého pokoje, kde zamyšleně stála u okna a dívala se ven. Někdy kolem půlnoci spatřila postavu, jak se blíží k jejímu domu. Byla si jistá, že zaklepe. Sešla tedy do přízemí a čekala u dveří na zaklapání. Klep.
Otevřela a spatřila okouzlujícího muže, kouzlo ale pominulo, když promluvil.
"Nemohu u vás dnes přespat? Začalo sněžit a nejspíš to bude ještě horší"
"Proč nejdete do města?"
"Lidé tam jsou otravní a hlavně prostitutky." Oči upíral přímo na ní.
"Nevím, jestli si přilepšíte, ale pojďte dál. Ukážu vám pokoj."
"Určitě si přilepším. Nejste jako ostatní." Nevěřícně se na něj podívala, ale poté dělala, jako kdyby se nic nestalo. Zavedla ho do patra, kde mu ukázala pokoj, který sídlil vedle jejího.
"Není to nic moc, ale na přespání to bude stačit. Jestli chcete, můžete se jít vykoupat. Možná se v kuchyni najde i něco k jídlu. Řekněte, co byste chtěl?" Celou dobu mluvila k oknu a dívala se, jak padá sníh. Nevšimla si, že muž zavřel dveře a přešel blíž k ní.
"Co byste řekla, kdybych vám odpověděl, že chci jedině vás?" zašeptal ji do ucha. Urychleně se otočila, až jí vlasy zavlály a znovu se rozprostřely na zádech.
"Proč byste chtěl mne? Jsem jen prostitutka." Snažila se zachovat klidnou tvář, ale srdce ji začalo tlouci o trochu rychleji.
"Ty si na mne nepamatuješ?" Zeptal se smutně a zadíval se jí do očí. "Já si na tebe pamatuji dobře. Trhalo mi srdce, když jsem od tebe musel odejít, a teď si na mne nevzpomeneš? Už s tebou zůstanu, nebudeš se muset prodávat jiným mužům. Budeš jen moje, to ti slibuji." Objal ji. Najednou se ji v hlavě vynořila šťastná a zároveň i smutná vzpomínka. Byla před domem, bylo léto a on… on ji objímal stejně hřejivě a láskyplně, jako právě v onu zimní noc. Z očí jí začaly stékat slzy. Pevně ho objala a vzlykala s hlavou přitisknutou na jeho hrudi.
"Vrátil ses mi. Myslela jsem, já myslela, že jsi mrtvý. Už jsem snad nedoufala." Něžně ji pohladil po vlasech, zvedl jí hlavu a políbil na ústa.
V tuto noc a ani žádnou další nespala sama a konečně cítila, že je opět milována.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Smajli Smajli | Web | 24. prosince 2012 v 12:13 | Reagovat

Jůůůů, to bylo rozkošný ^_^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama