Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

1.kapitola

21. listopadu 2010 v 3:04 | Tara |  Začátek konce
Tak první kapitola je na světě :) mám vymyšlený konec,trochu děje,ale to se doladí :) Ale doufám, že se to bude líbit :)Ale nečekejte, že to bude nějako rychle přibývat x)

Satan, ach tak krásný a hříšný. Satan s černými křídly, se kterými obletěl svět, s křídly skrývající tajemství.

Prozraďte mi někdo, jak jsem se do něj mohla zamilovat. Jak jsem se mohla zamilovat do jeho sladkých polibků, do jeho hřejivých objetí, do spalující touhy, kterou ve mně probudil, do jeho krásných a hlubokých očí, které dokážou manipulovat s lidmi a hlavně se mnou, do jeho podmanivého hlasu, do jeho krásných řečí, kterými dokazuje, že jsem milována. Bože, řekni mi to…


Oh, je tak absurdní prosit boha, aby mi to vysvětlil.
Vždyť tady se jedná o Satana. Má mysl je tak moc zmatená, zamonatost pocitů se nedá vyjádřit, ale vždy když je se mnou, nechci nic víc než jeho, než jeho přízeň, slova, polibky, dotyky… chci se skrýt v jeho objetí, které ukrývají jeho černá křídla.

Jsem na něj naštvaná, zlobím se sama na sebe, ale jakmile ho spatřím, všechna zloba a zášť jako by se vypařily a mám pocit štěstí.
Vím, že se mnou manipuluje, že mě využívá, ale já se nemohu bránit. Vlastně ani se bránit nechci.

Začalo to nevině, jako snad vše spojené s ním, a skončilo to tragicky. Možná jsem tomu mohla zabránit, ale opět jsem nechtěla.
Nechtěla jsem přijít o něho, o pocity, které ve mně vyvolával.

Jsem bláhová, moc důvěřivá a zamilovaná.

Byl teplý letní den, den kdy člověk chce jen polehávat u vody a nic nedělat. Nechat myšlenky volně plynout, všechny starosti hodit za hlavu. Myslím, že v tu dobu mi bylo sladkých sedmnáct, a právě v tento den jsem toho tajemného kluka uviděla poprvé, alespoň jsem si to myslela. Pravda vyšla najevo až mnohem později.

On si mě absolutně nevšímal, alespoň jsem si to namlouvala, tím pádem jsem neměla ani já tu potřebu mu věnovat víc než, jeden… možná i tři pohledy, na víc jsem se nezmohla, jelikož jsem se zajímala o jiné lidi, o mou nejlepší kamarádku a přítele.

Den se opravdu vyvedl, lepší jsem si snad nemohla přát. Jenže se mi v hlavě zobrazoval on, jeho hypnotizující oči a pronikavý pohled.
Vlastně mi připadalo, jako by mě od rána stále pozoroval. Byl to opravdu nepříjemný pocit. Jenže jsem si na něj postupem času zvykla. A nechávala se unášet krásným pocitem nevědomosti.

Nechává neunášet krásným pocitem nevědomosti

~*~
Je to zvláštní, jak se cítím sama. Tak zvláštní, když jsem se ocitla na místě, kde jsem si ze všeho nejvíc přála být. Teď bych chtěla zpátky, ale nejde to. Nevím, zda se mám radovat nebo brečet.
Cítím se tak sama, bez lásky, soucitu, porozumění. Je tu jen prázdno, tma a samota. Bojím se. Celé mé tělo začíná pohlcovat strach. Strach, který nejde překovat, pokud vše zůstane tak jak je.
Slzy se konečně prodraly napovrch a já sedím schoulená do klubíčka na posteli. Sedím a objímám polštář, na kterém měl nedávno položenou hlavu. Nevím co se pořádně děje. Moje mysl je úplně omámená.
Do oken právě pronikl měsíční svit a začal si hrát se stíny. Začal vytvářet podivné až děsivé obrazce. Strach se ještě prohloubil, až sem nehty protrhla látku polštáře.
Nemůžu si pořád zvyknout na ty ostré nehty. Je to všechno tak nesmyslné, dráždivé a přitom nádherné.

~*~
Po tom krásném letním dnu, jsem najednou zapomněla na toho nadpozemsky krásného kluka. Nechápu, jak se to mohlo stát, když se do mé paměti vryl, tak hluboko. Opravdu hluboko, víc než jsem si byla schopná kdykoliv přiznat. Vlastně jsem zapomněla na celý ten den, co sedělo, kde jsem byla a tak podobně. Jako kdyby ten den pro mě vůbec neexistoval. Když se tak ohlížím zpět, je to opravdu zajímavé, co všechno jsem dokázala zapomenout a jaké chyby provádět.

Nakonec jsem ho znovu potkala, aniž bych si prozatím vzpomněla. Bylo to ve třídě. Přišel k nám nový žák. Okouzlující, choval se ke všem nadmíru dobře i ke mně, přitom se jen na mě díval tak zvláštně. Další dny probíhali dobře, sice se na mě díval zvláštně, ale nic víc si nedovolil, choval se pořád stejně, jako první den. Jenže já se začala chovat jinak, celý dny jsem na něj musela myslet, jeho obraz se mi vkrádal do snů. Děj snů jsem si nepamatovala, vím jen, že tam byl on. Jedno vím jistě, vždy tam byl krásný a svobodný úplně mě okouzlil. Myslím, že v tuhle dobu, jsem se do něj pomalu ale jistě zamilovala.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 i i | Web | 21. listopadu 2010 v 3:15 | Reagovat

Hodí se ti drobný pěníz navíc? Za registraci nic nedáš a pěnízky začnou naskakovat dle toho jak ty chceš!

2 Lady Umbrella Lady Umbrella | Web | 21. listopadu 2010 v 8:31 | Reagovat

je to moc krásný a teda doufám že už je další kapitola na cestě... :D

3 Lady Umbrella Lady Umbrella | Web | 21. listopadu 2010 v 9:18 | Reagovat

já tam chci dát ten sloh celý ale ještě ho vůbec nemám a další nápady taky nejsou... :D

4 Lady Umbrella Lady Umbrella | Web | 21. listopadu 2010 v 9:20 | Reagovat

jo a ještě s tím písmem... já jsem tam měla včera ještě jiný barvičky a ty se taky vůbe nedaly číst takže jsem asi s písmem v koncích :D

5 eSmy tvoje lovujuce Sbcko eSmy tvoje lovujuce Sbcko | Web | 21. listopadu 2010 v 12:52 | Reagovat

hm, no ako vidim, tak to bude zaujimave:D

6 Smajli Smajli | Web | 22. listopadu 2010 v 15:17 | Reagovat

Vskutku výborné, podněcující chuť okamžitě si přečíst celý příbeh... kdyby byl zveřejněn =D

7 Andii Andii | Web | 29. prosince 2010 v 22:37 | Reagovat

Začíná to zajímavě. Nic konkrétního se tam zatím neudálo ale určitě si počkám na další kapitolu :) ..Konec byl trochu zmatený a často si použila slovo dobře (možná bych místo něj použila jiné slovo, trochu mi tam nesedělo) Taky bych asi vypustila "a tak podobně" .Jakoby to usekávalo danou myšlenku.

Ale celkově se mi to líbí :) ..Jak říkám, určitě si počkám na pokračování :D x)

8 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | 18. června 2011 v 7:49 | Reagovat

Báječné, Taři. :-) Ty to vždycky devedeš tak skvěle napsat i popsat. Návštěvy tvého blogu mi za nějaký ten rok moc chyběly.

9 nikita nikita | 28. března 2012 v 20:19 | Reagovat

Začíná to pěkně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama