Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Navždy...

23. května 2010 v 8:49 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Po hodnědlouhé době jsem sehrabala v počítači a našla starou povídku (31.10.09) Tak vám ji sem házím :) Je krátká a ten konec se mi moc nepovedl x) Tak tedy přeju příjemné počtení :)

Znuděně jsem se dívala z okna na krajinu zalitou tmou. Schoulená do klubíčka jsem nechala sklouznout třpytivou slzu. Zahřmělo a spustil se hustý déšť, občasné blesky osvítily
mé rodné město.
Další probdělá noc, další marné snahy o spánek. Další marné prosení o alespoň chvilkové uniknutí ze spárů vzpomínek.

Pár letmých dotyků, jako pohlazení pavučiny. Opětování vášnivých polibků. Nezapomenutelné zážitky, pocity a pak… pak jen smutek a beznaděj.

"NE, tohle už nikdy, ne já nechci prosím." Zařvala jsem na celý pokoj, právě když udeřil blesk. Nikdo neslyšel moji prosbu, nikdo. Třpytivé démanty se řinuly proudem a já propadala ještě větší beznaději než za těch několik nocí. Nedá se to vydržet, musím na něj myslet, musím. Proč vlastně? Nenávidím ho, při čemž ho miluju. Dopustil se té největší zrady, ale přesto, chci mu odpustit, na všechno zapomenout, ponořit se do jeho objetí. Cítit jeho vůni a jeho něžné dotyky, slyšet sladká slova šeptajíc mi před spaním.
"Ano potřebuji ho. Chci být s ním."
Řekla jsem rozhodně a vstala ze studené země.
"Navždy."


Rozechvělá dívka se skláněla nad mrtvým tělem chlapce. Krev jí stékala po rukou, skapávala a vsakovala se do země.
Za chvíli k mrtvole chlapce poklekla, vtiskla mu polibek, propojila svou suku s tou jeho a poté ukončila svůj život.
Vydala se putovat cestou mrtvých navždy… s ním.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | Web | 23. května 2010 v 8:55 | Reagovat

Máš prekrásny blog! Silno moc chválim :) ;) :P :*

2 Lizye Lizye | Web | 23. května 2010 v 8:57 | Reagovat

Hezky, na chvilku jsem se začetla :)tyto povídky mám ráda,ikdyž jsou s tragickým koncem ..

3 Tiggy Tiggy | Web | 23. května 2010 v 8:58 | Reagovat

Moc hzeký příběh řipomíná mi to Julii a Romea.Je takový smutný, ale je v něm kouzlo ;).

4 Lucy Lucy | E-mail | Web | 23. května 2010 v 10:11 | Reagovat

Moc krásná povídka a ty srdíčka v záhlaví jsou uplně úžasný :)

5 Smajli Smajli | E-mail | Web | 23. května 2010 v 18:45 | Reagovat

Tak tohle je opravdu něco! =) Tvoje příběhy jsou vždycky dokonalé... Nikdy nepochopím, jak do nich dokážet dát tolik emocí... vážně, klobouk dolů! =)

6 passion baby passion baby | E-mail | Web | 24. května 2010 v 13:18 | Reagovat

Pompadůrka je malá společenská kabelka, jmenuje se tak podle lady Pompadour :P

Ta povídka se mi moc líbí :)

7 Tulák Tulák | Web | 7. června 2010 v 21:18 | Reagovat

Je to opravdu hezky napsané :)

8 Veronika Veronika | Web | 19. června 2010 v 11:28 | Reagovat

Zajímavé, konec možná trošku očekávaný, ale jinak moc pěkně napsané. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama