Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Svádíš mě, můj anděli! 3/3

3. září 2009 v 7:07 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Ach ano jak jste si ráčili všimnout, přichází třetí a poslední část Svádíš mě, můj anděli!... na konci si každý může domyslet, jak to dopadlo... a možná, opravdu jen možná napíšu, co se jí vlastně stalo :)
A možná i něco víc.. no nechte se překvapit tak jako já ;) a přeju příjemný počtení... snad ;)
svádíš měmůj anděli

Takej malej bonusek :) prostě rychlovka ;)


Jednou večer si ke mně sedla a hlavu mi položila na klín. Lehce jsem se prodíral jejími krásnými vlasy. O několik minut později se posadila a vtiskla mi lehký polibek na rty, pak se odebrala do ložnice, kam si za chvíli půjdu lehnout k ní a držet ji za ruku, či kolem pasu a dávat ji tak pocit bezpečí.

Došel jsem do ložnice, kde již zhluboka oddechoval můj anděl. Zdálo se mi, že je krásnější než dřív a najednou sem si intenzivně uvědomil ten letmý polibek. Rty jako by mě začaly pálit a já začínal chtít další a další. Ne tohle jsme musel zastavit. Já… nemůžu ji prostě takhle vystrašit. Tiše jsem začal couvat z ložnice s pohledem upřeným na její andělský obličej.
Bohužel se mi nepodařilo dostat se dál než ke dveřím, jelikož otevřela oči, jenž se do mě hned zabodly. Nechápavě se dívala a pak se usmála, jako kdyby mě chápala, jako kdyby věděla po čem toužím. Přece jen sem chlap… no dobře skoro chlap.

"Co se děje? Ty ještě nejdeš spát? Vždyť je.." odmlčela se a podívala se na hodiny "Budou tři hodiny. A zítra si říkal, že jdeš do práce ne?" dívala se na mě, její pohled tak pálil, skoro jako bych cítil seškvařené maso… Ne tohohle dost.
"Je to jen brigáda, takže je to dočasný. ." nádech, "spát bych chtěl a moc, jenže… jenže." Já to snad nedokážu říct. Na chvíli sem zavřel oči, jenže to sem neměl dělat, jinak bych si totiž všiml, jak vstala z postele, pomalu ji obchází a jde ke mně. A začala se projevovat přímá úměrnost. Čím víc se přibližovala, tím víc mi začínalo být horko.
"Jenže co?" optala se a naštěstí přitom zastavila.
"Ale ty to moc dobře víš." Začal jsem a malinko se usmál, když se jí na tvářil mihl záblesk pochopení a hned nevědomosti. V týhle chvíli jsem se prostě nemohl udržet a přiskočil -dobře nepřiskočil, stačilo udělat jeden krok- k ní, obejmul a konečně řekl to, co jsem měl na jazyku a v myšlenkách už hodně dlouho. " Chápeš? Ty mě svádíš. Svádíš mě, můj anděli." Usmála se a konečně jsem utišil svou chuť ji políbit, svůj hlad po jejich hebkých rtech a polibku.

Art je vytvořený z obrázků z Deviantartu od Star lit beauty a od iamFUN
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Smajli Smajli | E-mail | Web | 3. září 2009 v 18:20 | Reagovat

Woooow... konečně =D Super kapitolka n-n

2 Eliška Eliška | E-mail | Web | 3. září 2009 v 18:38 | Reagovat

Oooh, nádhera *-* A obrázek je taky skvělý ;-)

3 Kamínek Kamínek | Web | 3. září 2009 v 19:31 | Reagovat

Ahojký. Já se omlouvám, že nečtu článek, za chvíli budu vypínat net, nestíhám, nestačím, nemám chvíli klid :D...děkuju, že jsi napsala, jsem moc ráda. O víkendu si to tu určitě pročtu. Kamínek :)

4 Sarah Sarah | 5. září 2009 v 20:08 | Reagovat

Nevím co říct, dokonalý, nádherný, prostě úžasný a obrázek boží.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama