Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Svádíš mě, můj anděli! 1/3

25. srpna 2009 v 20:19 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Tak jsem si napsala povídku, nejdřív to měl být kratičký ždibíček, ale na přání Elišky se to trochu rozvinulo.. snad se bdue líbit.. jen nevím jak to ukončit xD jeslti už nic nepsat a nebo dopsat dál.. ale ne to by strtalo své kouzlo... myslim xD až tu bude druhá část, můžete se klidně dožadovat pokračování :D i když o tom pochybuju :D
+ bonus můj obrázek :)


Poprvé jsem ji spatřil, jak stála na hrázi u zábradlí. Ve tváři měla zamyšlený výraz a vypadala tak křehce, chtěl jsem se přiblížit, jenže ona se najednou probrala, nasadila něco jako nepřístupnou masku a pomalu kráčela… to neuhodnete… směrem ke mně. Naneštěstí kolem mě jen prošla, ale stačil jsem si všimnout jejich smutných hnědých očí. Ucítil jsem zvláštní vůni, snad jako květy růže. Měl sem pravdu, z pravé dlaně ji vypadl květ červené růže. Chudák růže.
Nemohl jsem se udržet a šel jsem zvednou onen rudý květ. Přičichl jsem a ucítil omamnou vůni. Málem se mi podlomila kolena, naštěstí jsem se udržel. Co se mě však opravdu ohromilo, byla ona dívka. Přišla a zadívala se mi zkoumavě do tváře a poté na květ, jež jsem svíral v ruce.
"Růže. Vrátíš mi ji?" optala se velice tiše, ale přitom tak abych ji slyšel nebo jsem podvědomě tušil na co se bude ptát? Mlčky jsem kývl, po čemž jsem si ji důkladně prohlížel, tu její jemnou tvář a hlavně ty oči. Pomalu jsem sjel na ústa, trochu se chvěla, jakoby měla za chvíli vydávat bolestné vzlyky.

"Prosím." Konečně jsem se vzpamatoval a opatrně položil květ na nataženou dlaň. Nepatrně jsem se dotkl její pokožky, tělem mi projelo něco, co se dá přirovnat elektrickýmu proudu. Ona ucukla, otočila se - jak se říká - na patě a rychle kráčela - no kráčela - spíše prchala pryč o de mně, pryč od celého světa, který by se jí pokusil ublížit.

Šel sem dál po hrázi směr domov. Uvnitř sebe, jsem začal pociťovat něco jako prázdnotu, asi jsem poznal spřízněnou duši, kterou už nikdy nespatřím. Stále cítím tu omamnou vůni, uchytila se mi na ruce. Pořád před sebou vidím její obličej, zamiloval sem se do něj, do jejích očí, hlavně do nich. Chtěl bych ji ještě někdy vidět, chtěl bych ji alespoň jednou obejmout, alespoň jednou pohladit její roztomilou tvářičku. Chtěl bych spojit svá ústa s jejími v nekonečném polibku, chtěl bych spojit naše těla v jedno, stejně tak jako naše duše.
Musel jsem se zastavit a nějak vyhnat ony myšlenky z hlavy.
Absurdní myšlenky.

Stejně druhý den jsem si vyšel na menší procházku po hrázi doufající jako malé dítě. Uvidím, ne neuvidím, prosím chci ji vidět. Něco jako můj malý vnitřní rozhovor. Už, už jsem to chtěl otočit zpět nebo někam jinak, jenže najednou se objevila přímo přede mnou. Ok to zní moc idylicky a jako z nějakého románu. Spíše do mě vrazila. Když jsem ji pomáhal na nohy, jasně jsem cítil jak se neovladatelně chvěje, uviděl jsem i její uslzené oči, jež se otočily na mne s tichou prosbou. "Pomoz mi."
Samozřejmě že jsem ji pomohl. Nemohl jsem ji tam přece nechat, a hlavním faktem je, že jsem ji chtěl mít u sebe.

"Děkuji, děkuji moc vám děkuji." Opakovala stále dokola, jako by se bála, že když to nezopakuje může se jí stát něco zlého. Klekl jsem si před ní a zadíval se do vystrašených oček.
"Už mi nemusíš děkovat. Je to v pořádku. Se mnou se ti nic nestane chápeš?" chvíli váhala a pak přikývla na souhlas. Viděl jsem jak se o hodně uvolnila, jako kdyby z ní spadla nějaká tíha. Teprve teď jsem si všiml oblečení, co má na sobě. Dalo by se říct, že také otrhané, špinavé a k holce se nehodící. Zakrývalo většinu jejího těla, krom dlaní a hlavy.
Vlastně
na hlavě měla klobouček. Pozoroval jsem ji dál, než jsem si všiml, jak mě pozorují její tajemné oči. Uhnul jsem hlavou, tohle ne. A zdálo se mi to nebo se nepatrně usmála? Ne už blázním.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aki-chan, lowískuju tě milášíííík =* Aki-chan, lowískuju tě milášíííík =* | Web | 25. srpna 2009 v 22:16 | Reagovat

Máš u mně Ty a On =)
Lásko má, jsem ráda, že tě mám zpět! =*

2 Smajli Smajli | E-mail | Web | 26. srpna 2009 v 9:02 | Reagovat

Fííííha... to je vážně moc hezký =) Co se jí asi stalo...

3 Eliška Eliška | E-mail | Web | 26. srpna 2009 v 12:30 | Reagovat

Haha, na mé přání, jou jou ×D Jop, už jsem to četla včera, jen jsem nestihla okomentovat, tak teď ×D

A pochopitelně je to strašně moc krásné a těším se na pokračování, prosííím, napiš ho co nejdřív... :-)

4 Sarah Sarah | 26. srpna 2009 v 15:50 | Reagovat

Teda, Taři, nevím vůbec co napsat, snad jen to, že je to krásné a těším se na druhou část :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama