Jedno slovo
... Konec ...
Haji se pomalu blížil s neblahým pocitem k místu, kde trénovali. Tušil, že se stalo něco zlého, něco co ranní hodně lidí. Zrychlil svůj krok až uviděl to, co nechtěl. Beth, jeho milovaná Beth ležela nehybně na zemi. Do očí mu vyhrkly slzy a čím víc se blížil, tím víc mu stékaly po tváři. Nevěděl co řekne jejímu otci. Měl ji ochraňovat, měl.. tohle nedodržel.
Pomalu poklekl k jejímu tělu, v kterém byla ještě kapka života.
"Beth? No tak Elizabeth slyšíš mě?" psal se tiše a konejšivě ji hladil po vlasech. Ta se jen usmála a v očích ji zajiskřilo pár plamínků radosti. Haji to viděl a pokusil se přes slzy usmát. Moc se mu to nedařilo, ale pokus byl.
"Beth, Elis víš, že tě mám rád? Víš že tě miluju? Já tě nechci ztratit po druhý. Nechci tě už ztratit navždy." Vzlyknul a podíval se na zářící nebe, jako kdyby prosil, jako kdyby prosil za odpuštění, za všechno, co se stalo a co se nestalo. Za to, aby mu její otec odpustil. Za to, aby odpustil ten, který celý tento konec pozoroval, ten, který byl skryt ve větru, ten, který věděl od začátku jak to dopadne.
A toto takové menší nahlédnutí.. ani nevím proč to dělám fakt nevim :D ale tak alspoň něco ;) a doufám taky, že s evám tahle krátká kapitolovka líbila :)
Věděli jste, že…
- · Je to pokračování Šepot noci?
- · Sára je Sára a otec je Sebastian?
- · Vůbec to nebylo promyšlené a vlastně, že se to domyslelo spontánně?
- · Měla mít Beth novou upírskou matku a další dva sourozence?
- · To mělo skončit úplně jinak? Třebas že Haji měl umřít spolu s Beth?
Tak to je vše, pokud by jste měli nějaké otázky tak se ptejte xD a možná že vám neodpovím :D:D
Obrázek z Deviantartu od dudix-movuliu




Jůůů ,rksáná kapitola, krásně zakonečené, úžasná povídka.
1) Víš, že mě to taky napadlo? A měla jsem pravdu
Juchůůůů
2) To mě taky napadlo, jsem já to ale inteligentní tvor, viď?
3) Tak to u mě taky dopadá
4) Tak to vážně nevím
5) Romantikaaaa *-*