Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Červenec 2009

Proklétí

29. července 2009 v 22:04 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Ok celkem tásoba těch "básniček" z moji malé truhly což :) ale nevadí musim je nějak vypotřebovat x)


Je černý den,
Je to snad sen?
Obloha pokryta černou barvou
Země zahalena neproniknutelnou tmou.
Kde je to světlo?
Kde je ta naděje?
Světlo je v dálce,
Naděje vyprchá,
A tvé srdce prokleje!

Obrázek z Deviantartu od koho to netuším :(

Epilog

25. července 2009 v 17:00 | Tara |  Pod rouškou noci
Jedno slovo
... Konec ...


Haji se pomalu blížil s neblahým pocitem k místu, kde trénovali. Tušil, že se stalo něco zlého, něco co ranní hodně lidí. Zrychlil svůj krok až uviděl to, co nechtěl. Beth, jeho milovaná Beth ležela nehybně na zemi. Do očí mu vyhrkly slzy a čím víc se blížil, tím víc mu stékaly po tváři. Nevěděl co řekne jejímu otci. Měl ji ochraňovat, měl.. tohle nedodržel.
Pomalu poklekl k jejímu tělu, v kterém byla ještě kapka života.
"Beth? No tak Elizabeth slyšíš mě?" psal se tiše a konejšivě ji hladil po vlasech. Ta se jen usmála a v očích ji zajiskřilo pár plamínků radosti. Haji to viděl a pokusil se přes slzy usmát. Moc se mu to nedařilo, ale pokus byl.
"Beth, Elis víš, že tě mám rád? Víš že tě miluju? Já tě nechci ztratit po druhý. Nechci tě už ztratit navždy." Vzlyknul a podíval se na zářící nebe, jako kdyby prosil, jako kdyby prosil za odpuštění, za všechno, co se stalo a co se nestalo. Za to, aby mu její otec odpustil. Za to, aby odpustil ten, který celý tento konec pozoroval, ten, který byl skryt ve větru, ten, který věděl od začátku jak to dopadne.

Sen? Krutá realita!

20. července 2009 v 21:59 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Oi tak tohle to, mě se tolíbí :) takový ne já si to nebudu hodnostit je to moje dílo a já se nehodnotim xD



Sen, který se nevyplní
Den, který se nezaplní
Jaký to účel?
Jaká to cena?
Účel snad žádný,
Však velká to cena.

Obrázek z Deviantartu od Nhung

06. Všechno jednou zkončí

15. července 2009 v 1:06 | Tara |  Pod rouškou noci
Jo přesně tak, tohle je předposlední kapitola, téhle povídky :) zjistila jsem, že nemá cenu to nějak prodlužovat.. stejně bych tam už nic nevervala... ted anic pořádnýho.. tkahle to stačí xD a omlouvám se za popsání toho boje, ale prostě tohle já neumim jasný :D a pak už čekejte jen prolog.. ale to až po dovče :) což je někdy po 25.06 ;)



Konečně nastal ten čas a ona pomalu vstoupila do místnosti, kde seděl její otec. Tak dlouho ho neviděla a ani nevěděla jak se má chovat. Viděla vysokého muže, statného a vyzařujícího sílu, přesně jak si ho pamatovala.. váhavě se k němu rozešla, ale poté mu skočila do rozevřené náruči a tiše vzlykala do jeho košile.
Bylo to normální setkání po letech, šťastné úsměvy ve tvářích, vysvětlení několika věcí, otázky, odpovědi a rozloučení s příslibem dalšího setkání..

Kočičko...

13. července 2009 v 21:39 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Ok nevim co mě to kdy popadlo, nevim jak mě to napadlo já vůbec netušim je to pro mě záhada nacházet takovýdle věci xD ale tak si počtěte xD
+ mimochodem sem pryč jo xD na 14 dní takže.. takže klídek :D


Je krásná sexy co víc si přát?
Snad jen to aby tě začla milovat.
Oh Jashine veliký, dopřej mi ty kočičky
Dám ti vše co tu mám,
Srdce, lásku bolest i žal..
Dej mi ji k posteli
Řekni ať zahřívá
Pohlaď mě po tváři
Kočičko hřejivá

Obrázek z Deviantartu od Sakimichan

Růže, Slunce, Láska, Hvězdy?

8. července 2009 v 21:25 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Takže dalo by se říci že o jsou dvě básničky, které se můžou spojit v jednu xD ale ta první čáct se mi líbí víc :) jup je to moje malá tvorbička už strašně stará a nevim kde se to ve mě vzalo :)


Růže už uvadá
sluníčko zapadá
mé sny se hroutí
a srdce rmoutí

***
Stalo se to co se stát mělo
mě to však zamrzelo.
Milovat znamená celým srdcem
ne jen polovicem.
Teď se tu trápím v slzách
a ty se směješ hvězdám.

Obrázek opět z Deviantartu od Deeply-carmine