Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Březen 2009

Chci to...

10. března 2009 v 17:48 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Tak aby jste nemuseli tak dlouho čeket na kapitolovku, aby jsem se odreagovala, tak vzniklo toto. Vlastně taky hlavně díky Elišce, jelikož mi poslala pár písniček, a prostě incpirace se najednou nahrnula ;) tak doufám, že se bude líbit :)



Je to jako sen, který prosvištěl nocí a zmizel v dálce. Zůstaly jen matné vzpomínky, na to co se událo.. ale já… já nemůžu! Chci si zachovat ty vzpomínky, stále naživu, jenže to nejde. Blednou jako odcházející noc, ve dne zmizí v nenávratnu.. jen večer najednou se zjeví a nedají mi spát.
Znovu a znovu si objímám koleda, dívám se na vycházející hvězdy a slzy, jenž se mi řinou z očí, suší noční větřík, jako kdyby mě chtěl utišit, vynahradit mi objetí, laskavá slova, které tolik postrádám. Říkám si.. -alespoň někdo na mě myslí, alespoň někdo.-
Vlastně jak to tehdy bylo? Oh, už vím, zase se to všechno vrací..

03. Co se stalo, stalo se

8. března 2009 v 16:05 | Tara |  Pod rouškou noci
Dejme tomu, že třetí kapitola jest na světě, teda spíše čtvrtá. A tím pádem.. až bude i pátá tak sem přibyde čtvrtá kapite :)
no a snad se bude líbít xD a asi vám může vystačit na jeden týden což xD i když rozmyslím se ;)



"Má paní, jsme na místě." Promluvil po nějaké době a postavil ji na kamennou zem.
"Děkuji."
Šeptla a pozorně se rozhlédla.
"zřícenina, jsme uprostřed nějaké rozbořené místnosti, vypadá to tu pěkně… ale.." říkala si pro sebe a najednou si něco uvědomila, vzpomínka ji zasáhla, jako blesk. Zorničky se ji rozšířily poznáním, její mysl se vrátila o několik desítek let zpět, díky tomu se zhroutila na chladné kameny.