Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Z tmy přes světlo

5. ledna 2009 v 18:58 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Tak se vám znovu hlásím.. po takové době :) takže gomen :)
noo a co říct přináším vám sebou povídku, která se mi ani moc nelíbí ale co už že jo, když už je napsaná proč ji nezveřejnit :)
P.S.: týká se to Anime Blood + takže se to možná bdue zdát trochu divné :)


Boj v divadle, kde jsem měla zpívat svou píseň. Zazpívala jsem ji, ale byla to moje poslední. Začal totiž boj, mezi mnou a sestřičkou. Mohla vyhrát jen jedna a já to nemohla být. Podvědomě jsem tušila, že Saya vyhraje a bude žít svůj život naplněný láskou.
Boj na život a na smrt, po meči stéká krev. Obě se vyhýbáme ranám. Jednou to nemohlo vyjít. Obě jsme svou zbraň zabodly do druhé. Cítím, jak mi Sayina krev proniká do těla a pomalu mě zabíjí. Dívám se na svou ránu a padám k zemi. Už nebudu moct říct Saye, že ji mám ráda i přesto všechno co se stalo.
Bolí to. Ach jak to bolí. Můj Chevalier mi nese mé dvě dcerušky. Chtěla bych je vidět. Nebojte nic se vám nestane. Slibuji.

Slyším Sayu jak prosí, abych ji vzala sebou. Chci ji říct, že musí žít, postarat se o má děťátka. Chci, aby zažila život bez toho, aby mě musela pronásledovat a zabíjet.
Její krev mě už pohltila, po tváři mi steče poslední slza, poslední viditelný náznak nějaké emoce.

Byla jsem jen něčí nástroj. Nevěřím, že mě někdo doopravdy miloval. Nevěřím tomu. Všechno začalo před stovkami let. Byla jsem pokusný králík, žila jsem ve věži, bez lásky, porozumění. Snad proto, jsem tím čím jsem.
Nechápu jak to, že jsem si toho nevšimla dřív.

Saya, ta mě měla jako první ráda, byly jsme kamarádky. Já věděla, že je moje sestřička, ale ona ne. Nechtěla jsme jí to říkat. Zhoršila bych to. Díky ní mám taky své milované a střežené jméno. Diva- bezcitná chladná Diva. Protože jsem zabila tolik nevinných lidí, zmařila tolik životů. Zkazila život Saye, vlastně všem. Lituji toho. Jak já toho lituji.
Chtěla jsem být milována, chtěla jsem, aby mě někdo ochraňoval z vlastní vůle, protože mě má rád. A- a ne jen protože mně potřebuje na nějaké výzkumy, jenom proto, aby zkoumal moje děti.
Sayo závidím ti

Solomon se pro tebe obětoval, miloval tě. Chci to zažít taky. Snad někdy v příštím životě, jako normální člověk, bez něčeho zvláštního.

Byla jsem schopna dát trochu lásky, mým dvou dětem, nejspíš holčičkám. Vím že to jsou holčičky, budou krásné, jako já a Saya. A budou žít lepším životem. Budou vyrůstat společně, budou šťastné. Saya na to dohlédne. Nakonec i já zůstanu. Budu dohlížet na má děťátka…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bookress Bookress | Web | 5. ledna 2009 v 19:29 | Reagovat

zajimave...tema´tiku neznam, takze v deji trochu plavu...ale napsano je to moc hezky:-)

2 E. E. | E-mail | Web | 5. ledna 2009 v 21:17 | Reagovat

Ach jo, zlaot, jak můžeš říkat, že je nepovedená? Vždyť je úžasná! :** Sice smutná, hodně smutná, ale .. to už k tomu patří :( :**

3 gothic-itachi gothic-itachi | Web | 9. ledna 2009 v 18:53 | Reagovat

krásné to je krásně :)!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama