Takové menší zamyšlení, psané celkem dávno.. :)
Snad se bude líbit já už si to totiž nepamatuju a číst znovu se mi to nechce :D
Růže...Tak nádherná květina. Co nám jen naznačuje?
Je velice krásná, půvab z ní jen srší, chceme na ní sáhnout pohladit, její hebké tělo. Jenže ouha nespatřený trn se vám zapíchne do prstu a vám z něj ukápne pár kapiček té vzácné, rudé a slané tekutiny. Ano správně je to vaše krev, ale proč ji musíte prolévat zrovna a jen pro jednu jedinou krásnou růži? Proč nemůže být i ten trošiček cenné tekutiny prolit za něco prospěšnějšího? za něco co by vám nepřipadalo tak dětinské.
Odpověď si musí najít každý sám, každý má jiný úsudek, někdo se o to ani nepokusí. Někdo bude čekat na moji odpověď, na názor, který není jeho. Snad by pak prohlašovali že si přesně to mysleli, ale není to tak, opravdu ne. Někomu to můžete věřit, jen někomu.
Mě z toho vyplývá, že i dokonalost má své nedostatky.
Další co mě napadá jest to, že i pod tou nejhezčí šlupkou, na pohled sympatickou, ve společnosti hovornou veselou a prostě ''dobrou'' je že není nic tak jak se zdá, pod tím se může skrývat sobeckost, zášť a různě.. neříkám že je to tak vždy, je to jen příklad...
I když jak říká jedno přísloví ….Nezlob se že růžový keř má trny, ale raduj se z toho, že trnitý keř má růže.... to může zase znamenat že v každém je něco dobrého, někde v hloubi, nebo to přímo vyzařuje.. někdy je třeba hledat pořádně, nevzdat se, jindy musíte na hledání vynaložit menší sílu a v těch nejcenějších případech žádnou.
Ach ano.. a tím by snad moje uvažování na tomto papíře, těchto řádcích...mohlo skončit, alespoň chvíli....



No .. Přiznám se, že sjem to nečetla, pár prvních řádků mi stačilo
Nemylsím to zle, ale přišlo mi to jak z nějaké encyklopedie .. :P