Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

Září 2008

6. Sen nebo realita?

24. září 2008 v 6:37 | Tarantule |  Nespoutaní
Další kapitolka kapitolovka :)

Proč?!

18. září 2008 v 6:54 | Tara |  Jednorázovky a další drobky

Mám tu pro vás další povídku z mé tvorby :) snažím se psát kapitolovky, ale jelikož ješ kola taknějak myslim na matiku a fyziku :) no ale přesto jsme ráda že alespoń tahle jednorázovka vznikla.


Louka se leskla díky blahodárnému dešti, jehož drobné pozůstatky se třpytily ve svitu odpoledního slunce. Ze všech stran se ozývalo veselé cvrlikání ptáků a šumění řeky, jenž vtékala do jezera zahaleného do stínu okolních stromů. Všechno to svádělo k ponoření rozpáleného těla to tiché, chladné vody. Ale nikdo nebyl v dohledu. Jen pár zvířat, jenž se tomu místu vyhýbala. Někomu by se to mohlo zdát divné, vlastně všem, jenž neznali dopodrobna příběh co se stal u jezera a skončil v něm. Příběh jenž ve skutečnosti byl plný emocí, lásky, zrady, přátelství nenávisti, smutku a bolesti...

Teď se to zdá jako pouhá lež, změť blábolů a výmyslů. Ale tak to není věřte...

Sni dokud je čas

12. září 2008 v 19:09 | Tara |  Jednorázovky a další drobky
Je pátek začíná víkend a já sem dávám další povídku :)
Je trochu kradší povídka, ale snad se i přes to bude líbit :)

Mlčky procházela ztichnou uličkou ve svém rodném městě. S lehkým sotva znatelným úsměvem se dívala po okolí, vnímala detaily, kterých si všimla tolikrát, ale přesto ji stále dokola uchvacovaly.
S jiskřičkami v jasně modrých očích pozorovala pomalu se rozsvěcející lampy, vnímala kytky na oknech, všimla si že nějaký kvítek chybí nebo naopak, že přibyl. Bylo docela možné, že znala každou částečku, každé zrnko písku, prachu každičký kamínek. Pár slovy.. byla velice vnímavá a dobrá pozorovatelka, s výbornou pamětí.

Růže

4. září 2008 v 19:01 | Tara |  Jednorázovky a další drobky

Takové menší zamyšlení, psané celkem dávno.. :)
Snad se bude líbit já už si to totiž nepamatuju a číst znovu se mi to nechce :D


Růže...Tak nádherná květina. Co nám jen naznačuje?
Je velice krásná, půvab z ní jen srší, chceme na ní sáhnout pohladit, její hebké tělo. Jenže ouha nespatřený trn se vám zapíchne do prstu a vám z něj ukápne pár kapiček té vzácné, rudé a slané tekutiny. Ano správně je to vaše krev, ale proč ji musíte prolévat zrovna a jen pro jednu jedinou krásnou růži? Proč nemůže být i ten trošiček cenné tekutiny prolit za něco prospěšnějšího? za něco co by vám nepřipadalo tak dětinské.