Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

4.Kapitola

9. ledna 2008 v 15:09 | Tara |  Šepot noci
"Copak Sářinko, dostala si na mě chuť? " zašeptal a přitáhl si jí k sobě.
"Ne to rozhodně ne." odsekla naštvaně Sára a vymanila se z jeho sevření. Odkráčela na záchod, ale ještě slyšela jak jí říká "Počkej, však ty podlehneš." Bylo to jako zaskřípání, úplný opak toho melodického hlasu, který měla v hlavě. Rychle se zavřela do kabinka a sedla si na zavřený záchod. Musela si to v klidu srovnat v hlavě. Toho se hí však nedostalo, spíš jí to myšlenky ještě víc rozházelo, když slyšela holky ze třídy co si povídají. Rozpoznala akorát Lenu a Ninu.
"Sára si o sobě moc myslí. Určitě chce Sebu pro sebe." Lena

"Jo Leno máš pravdu, Je poslední dobou divná a prostě jiná." ???
"Dřív se s náma normálně, bavila a nepomlouvala za zády. Vždy si to s náma vyříkala z očí do očí."
Nina
"Byla prostě fajn, štěstí, že si nám to řekla Leno. Nevěřila bych co tobě o nás napovídala a ještě něco roznesla po škole." ???
To co slyšela jí naprosto stačilo. Rychle otevřela kabinku a jako blesk letěla do třídy. Naštěstí do nikoho nenarazila. Rychle zaplula do lavice a koukala se z okna. Snažila se co nejvíce zadržet slzy, ale přece jen jednu neudržela a ta ji samovolně sklouzla po tváři. Zuřivě si ji utřela.
"Co se ti stalo?" zeptal se někdo starostlivě, někdo..věděla moc dobře kdo to je jeho hlas přece nejde zapomenout, ale přesto se otočila a ve tváři se jí na chvíli mihl překvapený výraz. Odpověděla jen zavrtěním hlavy a radši se zakousla do svačiny.
"CRRRRCRRRR." Zase se rozezněl zvonek ohlašující další hodinu. Se zazvoněním přišla učitelka a za ní pochechtávající se holky. Sára si je nepřátelsky měřila, teda hlavně Lenu, věřila jí a ona jí tak zklamala. Proč jim nic neřekne, když přišly pozdě na hodinu?? proč? Je nespravedlivá.
"Můžete se seřadit" řekla na přivítanou do nové hodiny. Nemusela to říkat dvakrát, všichni se poslušně šli seřadit. Sára však trochu s nechutí, že musí jít první, radši by šla poslední, ale co se dá dělat. Celou dobu co procházeli po škole a ukazovali Sebovi co kde je, neřekla ani slovo. Těšila se až bude zase ve třídě. Za chvíli se jí to vyplnilo, protože se už vraceli. Se zazvoněním došli do třídy.
Sára se rychle posadila a vytáhla MP4 a zaposlouchala se do zvuku. Ve tváři měla nepřítomný výraz. Ale přesto trochu slyšela co učitelka říkala.
"Teď budete mít do konce volné hodiny, ale potichu." s tím odešla ze třídy a nechala klid na přestávku.
Sára vyšla rychlými kroky ze školy a mířila k domovu. Na uších měla sluchátka, ale stejně neposlouchala. Nevšímala si ničeho, neviděla sníh, který se hustě sypal z nebe a snášel se lehce na zem a jí do vlasů. Nevnímala občasné zafičení větru, které bylo mrazivé a dostávalo se jí až pod oblečení.
Ať už jsem doma, prosím!!, štěstí že za pět dní jsou Vánoce, díky. Bude chvilka klidu. . Za chvilku jsem doma, ještě přejdu tuhle silnici a budu u baráku...konečně. Těšila se, jenže jí dopadla něčí ruka na rameno. Lekla se a rychle se otočila.
"Nelekej se" uklidňoval jí, kdo jiný než Seba. To řekl brzo
"Co chceš? Sleduješ mě snad?" zeptala se podrážděně a smetla jeho ruku z ramene.
"Chtěl jsem si s tebou jenom popovídat. A navíc nevím jak bych tě mohl sledovat, když bydlím tam v tom baráku." Ukázal na bílý barák, hned vedle toho ve kterém bydlela Sára.
"Tak to jsme sousedi." ušklíbla se a zase se rychle rozešla, ale Seba jí snadno došel.
"Nemám na nikoho náladu" Tak mě nech."
"Promiň, ale proč na nikoho nemáš náladu?"
Sára se na něj naštvaně podívala a radši vešla brankou do zahrady a pak do jejich domu. Teprve za domovními dveřmi si oddychla. Sundala si hbitě boty a bundu. Pak už jen šla po schodech do svého pokoje. Tašku pohodila do rohu a převlékla se do trika a tepláků. Pak se posadila do okna a teprve teď zpozorovala jak hustě sněží. Očima přelétla stromy v zahradě a usmála se nad tou zimní nádhernou. Pak si snažila uspořádat myšlenky. Podařilo se jí to a teď si užívala to ticho, které panovalo v jejím pokoji. Na chladném okně se srážel její horký dech.
"Sáro pojď dolů." zavolala jí její máma. Sára se pomalu zvedla a táhlými kroky sešla po schodech za mámou do kuchyně.
"Co chceš mami?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | Web | 9. ledna 2008 v 15:15 | Reagovat

Chudák Sára, jak je jen ten svět nespravedlivý :´(

a Seba.. hmmm, nevím, co si mám teď o něm myslet :oops:

2 Vampyrella Vampyrella | 9. ledna 2008 v 17:19 | Reagovat

No, já bych byla moc ráda, kdyby za ní přišel Seba :)

Ale jinak je to moc pěkné a moc se těším na pokráčko .. !!

3 Kiriki Kiriki | Web | 9. ledna 2008 v 22:06 | Reagovat

Musím úplně souhlasit s Vampyrellou, taky doufám, že za ní přijde Seba....

Těším se na pokráčko ;)

4 blackagain blackagain | Web | 10. ledna 2008 v 13:02 | Reagovat

zajímávééé

5 Antionette Antionette | Web | 10. ledna 2008 v 17:57 | Reagovat

Skvělé :D Hehe, hned jdu na další :)

6 MarryT MarryT | Web | 15. ledna 2008 v 18:07 | Reagovat

Hehe taky by mě to naštvalo ta Lena no jenže při mí povaze bych jí tam asi něco vpálila ale jen možná grrrrrr njn chudák Seba odnesl její špatnou náladu nu což i to se stává ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama