Zákaz kopírování čehokoli na tomto blogu. Vše podlého autorský právům.

Co není ryze autorovo (pár obrázků) je uveden odkaz na majitele

13.Kapitolka

28. ledna 2008 v 16:26 | Tara |  Šepot noci
Na vánoční besídce
Všichni se už posadili na židle, které byly srovnané do řad ve velké tělocvičně. Všichni a hlavně menší děti čekaly až to začne. Prvňáčci a druháci se nadšeně chvěli a čekali na svoje vystoupení, při čemž doufali, že s e jim povede a bude velký potlesk. Starší děti se nějak nevzrušovali, něco si povídali a smáli se. Neutišili se ani, když je okřikl tu a tam nějaký učitel. Třída ve které byla Sára seděla ve třetí řadě. Sára seděla vedle Sebi a Týny skoro na kraji řady. Šum se trochu zklidnil když předstoupil ředitel a pronesl to co každý rok něco v tom smyslu, že je rád, že se sešli zde a taky aby si to užili pak přenechal místo dvěma lidem, kteří uváděli vystoupení. Malé dětičky si užívaly když zpívaly vánoční písničky, pak se uklonily a radovaly se z potlesku. Potom přišel na řadu druhý stupeň, nejdříve sedmičky pak osmičky...
Před vystoupením přišla za Sárou učilelka a řekla ji
"doufám, že to nezkazíš!"

"Nebojte paní učitelko, pokusím se neudělat nějakou viditelnou chybu." potom za Sárou přišla Lena a otočila si ji čelem k sobě pak se sladce usmála na Sebu, který stál vedle ní a hned se zamračila při pohledu na Sára. Pak ji řekla výhružným hlasem.
"doufám, že to vystoupení nezkazíš, jestli jo tak si to vypiješ. A ještě něco Seba je můj, ty ho nikdy mít nebudeš uvidíš, odkopne tě a poplazí se ke mně tak si dej pohov." znovu se usmála a odkráčela i se svým přívěsem, který tvořily další holky, za nimi šli kluci a teprve pak se připojila i Sára se Sebou.
Jejich výstup získal největší potlesk, a na tvářích prvňáčku se objevil trochu zármutek, ale i tak nadšeně tleskali spolu s ostatními. Když už všichni předvedli to co měli připravené předstoupil zase ředitel.
"Tak už se to pomalu blíží ke konci, teď se tu objeví učitelé a předají dárek dvěma žákům, které vybrali, jako ty nejlepší nebo nejochotnější. Jak jistě víte půjdete podle tříd tak prosim teď paní učitelku z první A." pronesl učitel a přenechal místo na předávání drobností. Z třídy kde byl Seba a Sára dostala dárek Lena a Seba, ne že by mu to Sára nepřála, ale bylo to nespravedlivé, že dárek dostal zrovna když před pár dny přišel. Ale i přes to se na něj usmívala a i pogratulovala. Konečně se mohli rozejít, tedy až když odnesli svoji židli do jídelny. Všichni vypadli rychle, už se těšili na vánoční prázdniny, jen Sára šla pomaleji než jindy přemýšlela, přemýšlela nad tím co se ji znovu dostalo do hlavy. Táta se o mě chce soudit, ne k němu nepůjdu chi zůstat s mámou. I přes tyhle svoje myšlenky se musela usmát, když Seba uklouzl na ledu A to jsem si myslela, že upíři mají lepší stabilitu. Seba se na ní otočil a ještě si stihl všimnou úsměvu, který se jí mihl na tváři.
"jo tak ty se mi budeš smát? Nebohýmu chudáčkovy, který uklouzne a spadne na ledu?" zeptal se ublíženě
"já se ti nesměju, jen jsme se usmívala na ten led a doufala, že taky neuklouznu." nenechala si to líbit
"aha takže když se na led usměju tak neuklouznu?"
"To nevím, ale můžeš to zkusit."tentokrát už se zasmála, její myšlenky na tátu byly prozatím pryč. Kdo by se divil když celou cestu vedli takovýdle rozhovor. Když přišli před své domy tak se rozloučili a radši rychle běželi do tepla, protože začalo pomalu pršet.
Sára slyšela v obýváku hlasy, které se hádaly, hned jí došlo kdo to je Tati ne chvíli jejich rozhovor poslouchá.
"No tak Eleanor, Sára s tebou nemůže zůstat, vždyť tu nemá dostatečnou volnost. Nemůže tu mít nějaké kamarády, ve třídě se jí všichni straní" Sára se lekla Jak to může vědět?
"Ne Jamesi Sáru ti nedám, je to moje dcera a svobodu tu má velikou. A ještě si nemyslím, že se jí ve třídě všichni straní a kamarády má." oponovala Eleanor
"Eli mysli, tady není šťastná píše mi často, a říká, že je smutná a chce být se mnou. Prosím dovol jí to."
"Cože to říkáš?" to Sáře stačilo vylezla zpoza dveří a zadívala se na svého tátu.
"Lháři, odpornej lháři. Jak můžeš lhát o mě?? takovýdle pomluvy a výmysly. Ta nejsi snad můj otec. A jestli chceš vědět chci zůstat s mámou. Mám se tu dobře a ty se mi už nepleť do života." z obýváku vyšla ještě bez slz a klidným krokem , ale jakmile jí nebylo vidět tak se jí po tváři začaly koulet slzy a její krok se zrychlil. Vběhla do pokoje a práskla za sebou dveřmi. Neobtěžovala se ani dole vyzout nebo si sundat bundu. Taškou akorád mrskla o zem a sama sebou plácla o postel. Nechala své slzy aby se vsákly do polštáře a přemýšlela, proč to dělá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | Web | 28. ledna 2008 v 17:05 | Reagovat

Uch, chudák Sára. :(  Aspoň že má toho Sebu a Týnu. :oops:

2 Vampyrella Vampyrella | Web | 28. ledna 2008 v 17:26 | Reagovat

Jůů, no super .. ale je mi Sáry líto :((

Už se těším na pokračování !!

3 katqa katqa | Web | 28. ledna 2008 v 18:31 | Reagovat

ahojky u me na blogu je soutez o nej videjko tak se zapoj, jen pokud mas zajem..sorry za reklamu

4 Antionette Antionette | Web | 28. ledna 2008 v 19:57 | Reagovat

Chudák Sára... Kapitola je prostě úúúúúúžasná :)

5 Kiriki Kiriki | Web | 28. ledna 2008 v 22:11 | Reagovat

Téda...chtěla bych vidět vystoupení Sářiné třídy... =D

PS: Sáry moc litiju ;(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama